Kdo byl schopný, ale nepolíbil prsten, musel odejít. Kdo nesouhlasil, byl označen za zbloudilý hlas věčně nespokojeného jedince. Ale když se z jedinců stal hlas drtivé většiny, musely na řadu přijít silnější zbraně, jako např. hrozba trestního stíhání. To vše pod heslem, že je třeba za každou cenu udržet mezi zaměstnanci atmosféru strachu. Pak totiž nebudou remcat a budou jako ovce poslouchat na slovo.

Nepřipomíná vám to něco? Mně ano! Bohužel jde o stručné shrnutí personální politiky v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Bohužel navíc s přímým zastáním v lidoveckém vedení Zlínského kraje!

Za mne je tato situace absolutně nepřijatelná. Personální situace v krajské nemocnici se přes veškerá ujištění ze strany hejtmana i vedení nemocnice stále zhoršuje a vedení nemocnice již prokazatelně nezvládá svoji roli.