Česká televize této nesmyslné PR akci ještě dělá stafáž viz včerejší televizní zpravodajství. Redaktorka zde ukazovala na mapách kolik vepřového vyváží Česko do Německa a naopak. A velmi se těm číslům podivovala. Nebrala přitom vůbec v úvahu skutečnost, že časy státního vývozního a dovozního monopolu jsou dávno pryč. Česko ani Německo žádné vepřové nevyváží. Vyváží jen konkrétní firmy na základě svobodné dohody s odběratelem. To se ale české vládě zdá se nelíbí a hodlá firmám a zákazníkům diktovat a omezovat jejich svobodu volby. To je nutné odmítnout.

Pojďme se na ten pojem "potravinová soběstačnost" podívat blíže. Zní to pěkně a voliči na to očividně slyší, protože jim to tak nějak evokuje představu plného špajzu a odstranění hrozby, že by se snad mohl někdy vyprázdnit. Ve skutečnosti se ale jedná o velmi nebezpečný politický cíl, který může při usilovné realizaci skončit až hladomorem viz příklad Severní Koreje, která se o soběstačnost pokouší řadu desítek let. Zkrátka potravinovou soběstačnost jako politický cíl je nutné razantně odmítnout, protože se jedná o čistou hloupost. A kdo to dosud neví, tak ať si konečně přečte základní knihu moderní západní civilizace od Adama Smithe s názvem O původu bohatství národů.

Pojďme se na tento pojem ale podívat konkrétně. Co by ta potravinová soběstačnost měla vlastně znamenat. Podle českého klasika této nesmyslné teorie pana senátora Veleby to znamená, že Česko má usilovat o to, aby  výroba základních komodit včetně například vepřového masa odpovídala domácí spotřebě. Pominu skutečnost, že toto myšlení je zcela v souladu s československou normalizační politikou 70.-80. let 20. století. Zaměřím se na to, jak by takového cíle mohla dnes vláda dosáhnout. A musím konstatovat, že v dnešní politické a hospodářské situaci je to cíl nerealizovatelný. Má to následující důvody: 1. Neexistuje již chvála Bohu ani dovozní ani vývozní monopol státu a neexistují ani k tomu účelu zřízené podniky zahraničního obchodu, kde začínal Andrej Babiš. 2. Firmy i zákazníci jsou zcela svobodné v tom, komu prodávají své zboží a jaké zboží kupují. 3. Jsme součástí Evropské unie, kde platí princip volného pohybu zboží.