Ferjenčík (Piráti): Plošným testováním zabráníme ekonomickým škodám desítek až stovek miliard

Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, milá vládo, my si jako Piráti uvědomujeme, že naše země je v bezprecedentní situaci, dochází k obrovskému poklesu hospodářského růstu, dochází k tomu, že zpracovatelský průmysl, ta naše exportní mašina, že se zadrhne z vnějších příčin, že automobilový průmysl měl v dubnu obrovské poklesy a celoročně to s ním také nevypadá dobře. A z těchto důvodů je na místě ze strany vlády dělat razantní opatření.

Vláda tedy k takovému razantnímu opatření přistoupila. Bohužel na první pokus to dopadlo spíš jako špatný vtip. Dostali jsme na stůl rozpočet, kde bylo 137 miliard zvýšení výdajů a nebylo žádným způsobem specifikováno, na co mají ty peníze jít. To samozřejmě vzbudilo značné rozhořčení v řadách opozice, ale i v řadách občanů, kteří říkají, tady chce vláda 500 miliard Kč. A na co to má jít? My jsme ještě žádnou vládní pomoc nedostali. Kam ty peníze mizí? To byla řada otázek, které jsem dostával ať už na poslanecký e-mail, nebo přes sociální sítě. A ty otázky jsou samozřejmě oprávněné.

V reakci na razantní odmítnutí tohoto postupu vlády vláda udělala poměrně značný ústupek. Těch 100 miliard Kč z těch 137 rozškatulkovala do rozpočtových kapitol. To znamená, víme, že 20 miliard má jít na opravy silnic. Víme, které dotační programy se mají posílit, co se má realizovat za ty peníze. Zbyly tam dvě kapitoly, které ještě nejsou úplně přesně specifikované, to je řekněme obecná podpora podnikání za 10 miliard a obecná podpora veřejného sektoru za dalších 10 miliard. Ale s výjimkou těchto dvou významných kapitol skutečně zhruba 80 miliard Kč bylo rozděleno způsobem, který dává nějakou představu o tom, jak se vláda chystá s těmi prostředky naložit. A tento ústupek i z naší strany vedl k tomu, že jsme byli ochotni vstoupit do jednání o tom, za jakých podmínek můžeme najít nějakou dohodu ohledně případné podpory tohoto rozpočtu v řešení té největší ekonomické krize, kterou naše země od roku 1990 procházela.

Co byly naše priority v tomto jednání? Zaprvé chceme, aby skupiny, na které vláda zapomněla, dostaly podporu. Asi nejvíc viditelná z těchto skupin jsou dneska lidé, co pracovali na dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, a zatím nedostali vůbec žádnou podporu, akorát zcela marginální ošetřovné, a to byl ještě velký boj ve Sněmovně. A tito lidé, kteří řádně platili sociální pojištění, platili poměrně významné peníze na daních, byli necháni stranou, a to dokonce v případě, kdy současně pracovali na živnostenský list, tak ještě přišli o ten kompenzační bonus. Tohle my považujeme za obrovskou nespravedlivost. A to je věc, co se snažíme změnit. Doufám, že paní ministryně dodrží svůj slib a těmto lidem pomůže.

Další velká skupina lidí, která je zcela nespravedlivě ponechána bez podpory, jsou živnostníci, kteří měli souběh s malým zaměstnaneckým úvazkem. To je zase velká skupina lidí, kteří podle nás bohužel velmi nespravedlivě byli z té státní podpory vynecháni. Další skupina jsou osoby bez zdanitelných příjmů. To jsou lidé, kteří z nějakých důvodů třeba nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. A zatímco OSVČ dostaly odpuštěné odvody, tito lidé odvody odpuštěné nedostali. Mohl bych pokračovat. Každopádně první naše vyjednávací priorita byla, aby lidé, na které stát zapomněl, dostali podporu analogicky ke všem ostatním skupinám, které podporu dostali, jak zaměstnanci, tak živnostníci měli státní programy podpory.

Druhá věc byla řešit opatření, která mají šanci zabránit další vlně nákazy, případně zmírnit její dopady jak zdravotní, tak epidemiologické. Především se bavíme o tom, aby stát v létě využil ten čas, který jsme získali zmrazením ekonomiky na to, aby vybudoval infrastrukturu pro plošné testování, abychom v případě zhoršení situace byli schopni testovat třeba 30 000 lidí za den.

V Jižní Koreji to funguje výborně. Tam skutečně díky masivnímu testování nemoc prakticky eliminovali a díky tomu nemuseli vypínat ekonomiku. Podle nás tohle je nejlevnější opatření, které se dá dělat pro zmírnění ekonomických dopadů. Já jsem byl trochu zhrozen z toho, když pan Prymula říkal, že stát si nemůže dovolit dvě miliardy na plošné testování, to už by bylo včetně těch testů, teď se bavíme jenom o přípravě infrastruktury. Ale přitom tyhle dvě miliardy, i kdyby to stálo až takovou částku, můžou zabránit ekonomickým škodám v řádu desítek až stovek miliard korun, které jsme zažili v březnu, dubnu a květnu. Takže to je za nás zásadní věc, kterou je potřeba rozjet.

Stejně tak je potřeba nachystat podporu pro on line výuku v případě, že bude potřeba opět uzavřít školy. Je potřeba, aby žáci, kteří nemají zařízení pro výuku on line, si ho mohli zapůjčit od školy a tím pádem se normálně účastnit výuky, protože jinak zase budou desítky tisíc dětí ponechány úplně mimo vzdělávací systém, což povede i k obrovským ztrátám do budoucna a ke strašnému zhoršení perspektivy těchto dětí.

Stejně tak chceme, aby proběhly nutné investice do vylepšení fungování státu. Jeden projekt za všechny - chceme, aby se zrychlila práce na sjednocení výběru daní, sociálního pojištění a zdravotního pojištění. To by snížilo byrokracii, to by vedlo k úsporám na provozu státu. Myslíme si, že zrovna teď je vhodná chvíle na to do takového projektu investovat, analytické firmy mají větší kapacitu. A je podle nás možné tento projekt urychlit tak, aby skutečně časem bylo možné zredukovat počet úředníků, kteří dělají tyto duplicitní agendy.

Současně si myslíme, že v případě takových ekonomických ztrát, kterými trpí celá země, je na místě, aby i stát hledal úspory ve svém provozu. Můžeme se bavit o tom, že ty úspory následně dá do podpory firem a lidí. Paní ministryně opakovaně říká - no ale podívejte se, opozice chtěla ještě větší výdaje... Ano, my jsme chtěli, aby Kurzarbeit a odpuštění sociálních odvodů se týkalo většího rozsahu firem, nejenom těch do 50 zaměstnanců, protože tam vnímáme nespravedlnost. Pan Bláha se tady na mě dívá, ano, to byl jediný z poslanců ANO, který to prosazoval také, protože skutečně to, aby firma, která má 51 zaměstnanců, měla diametrálně odlišné podmínky, než firma s 50 zaměstnanci, to je prostě nespravedlivé. Chtěli jsme rozšířit tu podporu a peníze podle mě se na to dají vzít právě z úspor na provozu státu. Vezmu jedno velké téma posledních dnů a to jsou PR služby, které si platí ministerstva, a podle nás je zrovna v krizi příležitost tady šetřit. Rozhodne není důvod za PR utrácet násobně více než před krizí, jak se dneska objevilo v tisku. Stejně tak odmítáme nějaké VIP podpory jednotlivým firmám typu Smartwings, které mají část majitelů v daňových rájích.

Další požadavek, co jsme měli v tom jednání o státním rozpočtu, byla transparence nakládání s vládní rozpočtovou rezervou a transparence příjemců státních dotací. Myslíme si, že všichni příjemci dotací mají být zveřejňováni. Navrhli jsme k tomu pozměňovací návrh k zákonu o rozpočtových pravidlech. Stejně tak si myslíme, že má být znám skutečný vlastník těchto firem.

A potom, protože samozřejmě podpora rozpočtu v sobě nese i díl odpovědnosti za vládní postup v řešení té krize, jsme navrhovali opatření, která by podle nás měla velký dopad i na to, jak si jako země s tou krizí poradíme. Proto jsme prosazovali reformu exekucí a zavedení teritoriality exekutorů. Myslíme si, že právě teď hrozí, že problém s exekucemi razantně naroste a je potřeba udělat tlustou čáru za tou neblahou minulostí a skutečně nastavit nový systém významně lépe. Stejně tak si myslíme, že naše země a její budoucnost je spojena se vzděláním, a proto chceme i v době krize nastavit jasný závazek, že platy učitelů se budou dlouhodobě valorizovat s růstem průměrných mezd, že zůstanou na těch 130 % průměrné mzdy tak, jak slibovala vláda i v budoucnu, aby byli studenti motivováni dát se na dráhu učitele, aby se časem i kvalita vzdělávacího systému v naší zemi zlepšovala.

Tohle byly věci, které my jsme se snažili vyjednat. Nakonec jsme nalezli dohodu na tom, že podpoříme projednání ve Sněmovně, podpoříme zkrácení lhůt, umožníme vládě, aby rozpočet prohlasovala ještě před parlamentními prázdninami. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že vláda se nechystá šetřit, vzhledem k tomu, že podle nás je třeba ta příjmová stránka rozpočtu poměrně optimistická, nejsme si jisti, jestli vůbec rozpočet naplní svoje očekávání, nejsme si jisti, jestli se podaří ty peníze proinvestovat, tak z těchto důvodů ten rozpočet jako celek nepodpoříme.

A já můžu na závěr jen doufat, že paní ministryně dodrží to, co přislíbila, a skutečně navrhne alespoň kompenzační bonus pro dohodáře. Děkuji za pozornost.