Často se mě v těchto dnech ptáte, proč „nejsme vidět“ v médiích. Nejen ODS, ale celá opozice. K tomu řeknu jediné: ptejte se médií.

Někteří jste to již začali dělat, jak mi píšete v mailech – a za to děkuji.

Myšlenka, že nepřímou cenzurou opozice a proměnou médií v provládní kanály se pomáhá zvládnutí krize, je scestná. Úvaha, že má opozice mlčet, a když nemlčí, a dokonce kritizuje, tak její hlas nebudeme zveřejňovat, je nebezpečná.
A věci to naopak škodí. Například: ODS upozorňovala už na konci ledna na nepřipravenost ve věci ochranných pomůcek. Kritizovali jsme pomalou aktivaci Ústředního krizového štábu, chaotické řízení, zmatené informace a chyby v krizovém řízení. Události nám daly bohužel za pravdu a dnes nám dává svými kroky za pravdu i vláda. Bohužel pozdě. Kdyby náš hlas zněl v médiích silněji, mohl být větší tlak na premiéra, aby místo mediálního předvádění se věci napravil a řešil. Škoda. Nad tím ale nelze mávnout rukou. Jde o zdraví a doslova o lidské životy.