Stále platí, co jsem psal před týdnem: máme za sebou opravdu perné dny. K původnímu auditu EK přibyl audit další, který také poukázal na něco, co nevidí už opravdu asi jen slepý – premiér je v konfliktu zájmů. Na Václavském náměstí se konala největší demonstrace a včera zase byly demonstrace na nejvíce místech od roku 1989.

Lidé vidí a chápou, co se děje, a jsem přesvědčen, že to vidí a vnímá i předseda vlády a stejně tak i jeho koaliční partneři. Samozřejmě, stále mají v Poslanecké sněmovně většinu. Ale zjevně ne tak silnou a přesvědčivou, aby premiér udělal to, co by za těchto okolností bylo normální a žádoucí – tedy aby požádal Sněmovnu o důvěru. Premiér tento krok odmítá a každému soudnému člověku je jasné, proč: buď by potřebných 101 hlasů nedostal, nebo by se musela demaskovat jeho aktuální koalice složená z ČSSD, KSČM a Okamurovy SPD. Toto je dnes koalice, která v ČR vládne a u moci se bude držet za každou cenu. I za cenu pokračujících střetů zájmů a urážení demonstrantů, kteří kultivovaně projevují svůj názor.

Nemá smysl se zde zabývat tím, jaké směšné argumentační kotrmelce předvádí například SPD. Na jedné straně by chtěli referendum i o ceně rohlíku, na straně druhé názor veřejnosti na náměstí pro okamurovce neznamená nic.

Podařilo se nám díky našemu tlaku v parlamentu a tlaku veřejnosti alespoň zastavit další čerpání části dotací pro Agrofert. Pracujeme také s opozičními kolegy v Senátu, kde bude zřízena komise, která nezávisle prošetří okolnosti kolem největšího konfliktu zájmů v historii České republiky.