Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády,

já nemám ve zvyku komentovat obsáhle to, co kdo řekl na uzavřených jednáních, zpravidla jsem zvyklý, že všichni sdělují pouze ten výsledek toho jednání, a asi to neudělám ani teď. Jenom snad řeknu, že to, co zde říkal místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura o průběhu toho ranního jednání a o postoji ostatních politických stran k SPD, prostě není pravda.

Tak ta jednání neprobíhala a bohužel se to už píše v různých médiích. Myslím si, že k dohodě jsme blízko nebyli a že SPD nehrála tak klíčovou roli, jak se snažil veřejnosti pan předseda sdělit. To, co je podstatné - a to je myslím všem jasné - ta jednání k žádnému výsledku nevedla.

Ale já jsem sem k tomuto řečnickému pultu přišel nikoliv proto, abych komentoval, co kdo řekl dopoledne na jednání a dokonce ani ne proto, abych vyčítal jiným, popřípadě i vládě, jejich kroky. O tom jsme mluvili dostatečně v minulých dnech a mluvíme o tom opakovaně. Já jsem teď přišel proto, abych nabídl cestu, abych ukázal nějaké řešení, ke kterému je možné v této kritické situaci dospět.

Vycházím i z těch jednání, která jsme v úterý a dnes dopoledne všechny politické strany měly - bohužel na výzvu opozice - a také z toho, co zaznělo ve veřejném prostoru prakticky od všech nebo od většiny politických stran zastoupených v této Sněmovně. Kdybych měl ty pozice shrnout, tak bych asi mohl mluvit o těchto šesti bodech.