Mám už v životě leccos za sebou na to, abych byl zbrklý a nepoužíval vlastní hlavu ( a v ní ten obyčejný selský rozum ). Utužovat význam přísloví : "Přítele si vybíráš, ale bratr se ti narodí" nemám v úmyslu ...

A tak máme o dalšího potencionálního "hodného bratra" navíc. Ukrajinský premiér v pátek podepsal v Bruselu asociační dohodu s EU. Čtyři měsíce poté, co jí prezident Janukovyč podepsat odmítl, a na Ukrajině kvůli tomu propukly demonstrace, které vedly až k současnému stavu. Stavu, kdy je Ukrajina bez části svého výsostného území, které jí - alespoň posledních šedesát let - patřilo, její legitimně zvolený prezident se ukrývá neznámo kde a kdy si vlastně drtivá většina normálně uvažujících evropanů chtě nechtě musí přiznat, že vlastně neví, jestli je to, co se na Majdanu stalo, opravdu v pořádku.

Prosperující budoucnost, přístup k evropskému trhu a politickou podporu. To vše osmadvacítka nabízí Ukrajině podle britského premiéra Davida Camerona. Poněkud rychle a zbrkle, zdá se mi. Každý rozumně uvažující člověk by přeci brzdil. Uznejte: podepsali byste se sousedem dodavatelskou smlouvu na rohlíky do vlastní hospody, když byste přes plot viděli, že má doma jen mikrovlnku a rohlíky od něj jste v životě nejedli? No já tedy určitě ne. I kdyby mi tvrdil, že jeho babičkou byla Magdalena Dobromila Rettigová. A i když se snažím sebevíc, tak zkrátka stávajícího ukrajinského premiéra a lidi kolem něj jako dobré pekaře nevidím.

Shrňme si fakta: stávající ukrajinská vláda je poněkud nejasného politického profilu a bez legitimního základu demokratických voleb. Na Majdanu možná ještě na začátku listopadu protestovali obyčejní lidé, kteří měli již od dob Oranžové revoluce pocit, že si je politici tzv. "mažou na chleba", v závěru protestů však na tomto náměstí operovali placení profesionálové.