Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, stojíme před rozhodnutím o státním rozpočtu na rok 2021 a není to žádné jednoduché rozhodování. Pro rok 2020 jsme začínali s deficitem 40 miliard korun, který nakonec byl schválen po dlouhých bitvách a změnách té situace, nikoliv změnách, které by si přály politické strany, ale změnách vyvolaných tou světovou pandemií covid-19, na 500 miliardách. Nebylo to nic, co by bylo asi dobré, jednoduché pro každého z nás. Nakonec musela zvítězit odpovědnost k tomu, jestli budeme se trpně dívat na to, jak skončí občané České republiky, kteří ztrácí práci, kteří nemají šanci se vrátit do své práce, kterou si sami vybrali a nebo jestli stát pomůže. A pomůže i těm, kteří ještě měsíc předtím, klidně v prosinci, lednu 2020 nebo únoru 2020 ještě říkali, že státu je potřeba méně, že co by ten stát vlastně chtěl a nyní nevidí nic jiného, než říkat: státe dej, státe postarej se, státe zařiď, ať fungujeme, ať máme nějaké kompenzace za výpadek v našem podnikání. Ano, to je realita letošního roku, protože realita roku 2019 byla zcela jiná, byla otázkou konjunktury a byla otázkou také jiného uvažování řady lidí, kteří ho nemínili změnit až do té chvíle, když krize na ně úplně dolehla. Ve stejné situaci jsme dnes, kdy víme, že po první vlně světová pandemie covid-19 neskončila, že máme druhou vlnu a že se nevyvíjí nijak příznivě, že někteří jsou přesvědčeni o tom, že se jich to netýká, jiní jsou přesvědčeni o tom, že vláda něco dělá pozdě, že naše opatření jsou příliš tvrdá, aniž by si uvědomili, že hranicemi našeho státu jsou ta opatření mnohem tvrdší, mnohem důslednější včetně sankcí a že uvažování některých, kteří jsou nakaženi neoliberalismem, už je za hranou možného, za hranou vůbec akceptovatelného od těch, kteří nemocí prošli nebo ji měli alespoň v rodině.

Jak z této situace ven? Jestli budeme uvažovat ve starých schématech nebo ve schématech nových. Je evidentní, že ty státy, které se postavily čelem k tomu, aby zajistily svoji ekonomiku, aby zajistily fungování jak veřejného sektoru, tak sektoru soukromého, se chovají mnohem odpovědněji k tomu, co je možné a co možné není. Nenavrhují věci, které na jedné straně zvětšují výdaje státního rozpočtu a přitom zároveň snižují možnosti příjmů. Takové kroky jsou samozřejmě zcela nesmyslné. Postrádají logiku, postrádají to nejpodstatnější, co má každý návrh obsahovat; jaká bude budoucnost a jestli řešíme tu situaci jen pro dnešní den nebo pro kroky, které budou muset následovat, až budeme jednotlivé dluhy splácet. A dluhy, které budou splácet nikoliv pouze fyzické a právnické osoby, ale které bude splácet stát a jeho veřejné rozpočty, protože veřejné rozpočty vždycky musí dýchat spolu, protože když budou dýchat proti sobě, tak samozřejmě dojde k rozpadu celého státního mechanismu nebo chcete-li mechanismu společnosti. Komunistická strana Čech a Moravy vědoma si toho, v jak složité jsme situaci, se ke všem návrhům státního rozpočtu pro rok 2020 zachovala velmi odpovědně. Nenavrhovala populistické kroky, které by mohly vést k dramatickému pádu příjmů státního rozpočtu, ale také podpořila všechny kroky, které vedou k tomu, že jednotlivé subjekty státu, ať jsou to úřady, ať jsou to fyzické osoby podnikající, ať jsou to zaměstnanci, ať jsou to právnické osoby, které tady působí, ať s českým nebo zahraničním vlastníkem, aby přežily, aby fungovaly. Jednotlivé programy mohou mít jistě své chyby. Ale na druhou stranu bylo evidentní, že kroky, které děláme, mohou vést pouze k tomu, abychom překonali tuto krizi, aby všichni ti, kteří mají šanci obnovit své podnikání, aby tak učinili. A situace nám dala za pravdu. Ve chvíli, kdy vyhasínalo ložisko pandemie covid-19 v červnu a v červenci letošního roku, se ukázalo, jaké dobré kroky tato Sněmovna při schvalování státního rozpočtu na rok 2020 při té poslední změně učinila. Protože nárůst výkonu ekonomiky byl šesti, sedmiprocentní a v některých sektorech dokonce i vyšší. Ano, byly sektory, které neměly možnost obnovit svoji dynamiku, ať už jde o cestovní ruch nebo pohostinství a podobně, kde měli jenom krátký čas na obnovení své činnosti.