Rozdíl mezi profesionály a amatéry bývá často v tom, že myšlenky profesionálů neztrácí časem na aktuálnosti. Když jsem nedávno na portálu garaz.cz narazil na přesně rok starý, ale stále aktuální rozhovor s ekonomem Lukášem Kovandou, (nenavštěvuji ho zas tak často) podivil jsem se nad několikrát užitým výrazem "český automobilový průmysl". Vyjdu-li z faktu, že mezi nejvýznamnější výrobce osobních automobilů u nás patří koncern Volkswagen (Škoda Auto), kolínská společnost Toyota Peugeot Citroen Automobile... s rádoby vlasteneckým přídomkem Czech a nošovický Hyundai, je na místě otázka, co toto má společného s ČESKÝM automobilovým průmyslem?

Za český automobilový podnik považuji tak např. SOR Libchavy a pak některé subdodavatele pro světový automobilový průmysl, kteří si udrželi české vlastníky, vlastní výzkum a vývoj a své patenty. Protože ostatní výroba tu dnes je a zítra být nemusí, což stále reálněji hrozí třeba mladoboleslavské VW Škodovce.

Komentoval jsem např. nelogickou ztrátu trhu v Bělorusku. Lukáš Kovanda ve zmíněném rozhovoru karty odkryl, když na dotaz ohledně avizovaného omezení ve Škodovce a přesunu do spíše kategorie producentů lidovějších vozů, odpověděl: "Je to citlivá věc, vlastně dosti politická věc. Z čistě ekonomického hlediska si každý koncern, včetně Volkswagenu, může svobodně rozhodnout, kde a jaká auta bude vyrábět. Stejně jako pekaři by nikdo neměl mluvit do toho, zda housky peče v Dolní Lhotě, nebo v Horní Lhotě. Jako ekonom tedy nemohu říci nic jiného, než ať si Volkswagen vyrábí své vozy, kde chce. A pokud pro něj bude ziskové třeba jen to, když v Česku bude vyrábět pouze tříkolky pro malé děti, tak ať."