Lidé se bojí cestovat. Není se čemu divit. A co více, bojí se dokonce i toho, že by teroristické útoky mohly zasáhnout i nás. Nikdo totiž není schopen včas odhadnout, kde a kdy někdo zaútočí na bezbranné lidi a připraví je o to nejcennější, co mají, a to o jejich život. V řadě evropských zemí a měst už přijali nejrůznější bezpečností opatření a dá se očekávat, že další budou následovat.

V ulicích některých evropských metropolí je možné pozorovat zvýšený počet policejních či vojenských hlídek. Žel, mám dojem, že u nás stále čekáme, až se něco stane. Rád bych se mýlil, pane premiére a páni ministři!  Ptám se, jak je vůbec vláda připravena ochránit občany naší země před případným teroristickým útokem? Proč nejsou vládnoucí koaliční strany schopny pochopit, že riziko je obrovské a hazardovat se životy nevinných lidí je nepřijatelné? Velmi často dostávám od lidí dopisy, ve kterých se právem obávají teroristických útoků a prostřednictvím kterých se snaží najít odpovědi na to, jak se mohou bránit a jak je postaráno o jejich bezpečí.