Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, dámy a pánové, hovořím ve střetu zájmů. Jsem advokát, číslo oprávnění 7265, advokacii vykonávám prostřednictvím zaměstnaného advokáta.

Mně tady nechybí jiný člen vlády než pan ministr Pelikán. Nemyslím si, že je možné, abychom se s tím smířili, a myslím, že kolega Stupčuk to řekl docela přesně, že tento návrh zákona projednáváme jako nikoliv vládní, ale návrh poslanecký. V tomto ohledu je postavení advokátní komory specifické, možná ještě více specifické než například lékařské komory - tím jsme se zabývali včera, protože advokátní komora je tady založena proto, aby zastupovala občany nejen vůči jiným občanům, ale také proti státu. Proto je povinné členství v advokátní komoře a podle mého soudu vláda by měla mít zájem na vyváženém vztahu mezi advokáty a státem. Evidentně jí o to vůbec nejde. A neustálé zvyšování pravomocí a atrahování kompetencí exekutorskou komorou, notářskou komorou a dalšími na úkor advokacie je na škodu skutečného výkonu advokacie, tedy na škodu ochrany zájmů občanů před byrokracií státu a před tím, aby vůbec mohli mít ochráněna svá nejzákladnější lidská práva. Proto mi tady chybí ministr Pelikán. Podle mého soudu je jeho ostudou, že tuto novelu projednáváme za prvé velmi pozdě poté, kdy byla předložena, když to Ministerstvo spravedlnosti nechtělo udělat, přestože požadavek advokátní komory byl zřejmý již v roce 2014, a my jsme požádali, a nebyl jsem sám, ale bylo to mnoho jiných, kteří požadovali v rámci interpelací, aby Ministerstvo spravedlnosti na tom začalo poctivě s advokátní komorou, s právnickými fakultami pracovat. To, že ministrovi Pelikánovi nestojíme za to, aby tady u toho projednávání byl, mě velmi mrzí. V tomto ohledu tedy musím říct, že jsem s tím výrazně nespokojen.