Jistě se shodneme na tom, že potravinová bezpečnost je jednou z podmínek suverenity státu. Jen stát, který je v základních potravinách soběstačný, může mít také v politické rovině rozhodování, které nebude omezeno strachem, že lidé nebudou mít možnost si opatřit dostatek jídla pro svou potřebu.

To současná politická reprezentace nezajišťuje, a tak se dostáváme čím dál víc do závislosti na dovozu i těch komodit, které byly vždy z naší produkce. Ať už jde o brambory, žito, pšenici, ječmen nebo kořenovou zeleninu či jablka, hrušky a švestky, až po produkci kuřecího, vepřového nebo hovězího masa.