Děkuji, pane předsedo. Členové vlády, paní a pánové, já jsem nevěděl, jestli mi to vyjde na dvě minuty, tak jsem se radši přihlásil s přednostním právem.
Vyslechli jsme si tady krásnou přednášku o rozpočtové suverenitě. Já bych to nazval přednáškou z demagogiky. Protože profesoři demagogiky se tady přímo rodí, v této Sněmovně. Já tomu nevěřím, co říkal kolega Kalousek. Říkám to vám všem, neříkám to jemu. Protože když jsme se bavili o rozpočtové suverenitě, to bychom si museli vzpomenout na dobu, kdy tento parlament opravdu nenechával na úřednících a vládě úplně celý rozpočet a alespoň část si ponechával k rozhodnutí buď pozdějšímu, nebo v samotném státním rozpočtu. Pak se tomu začalo říkat medvěd, začalo se to zpochybňovat, protože pan kolega Kalousek se z předsedy rozpočtového výboru stal ministrem financí a potřeboval celou tu rezervu, kterou si Poslanecká sněmovna nechávala na své vlastní rozhodnutí, rozhodnout sám uvnitř vládní koalice. Tak se vytratilo jakékoliv rozhodování v Poslanecké sněmovně, protože se to nazvalo pejorativně. Já jsem neviděl žádného úředníka Ministerstva financí, žádného úředníka Ministerstva pro místní rozvoj, žádného úředníka Ministerstva školství, že by se přijel podívat na jednu jedinou akci do dejme tomu Nových Hradů v Jihočeském kraji nebo do jiné vesnice či města v jiné části republiky, aby se vůbec podíval, jestli to, co tady poslanci navrhovali, má, nebo nemá smysl. Nikdo potom nezpochybňoval právo Ministerstva financí, že případná položka státního rozpočtu nebyla vyplacena, protože se později zjistilo, že to, co tady bylo odhlasováno, nemá ty parametry. Ale to přece tenkrát o žádné suverenitě parlamentu nebylo! Jakmile se stal pan Miroslav Kalousek ministrem financí, všechno zrušil a stáhl si to ke svému rozhodování.
A teď, když se máme vrátit k rozpočtové suverenitě parlamentu, já jsem pro! Tak se braňme a nedávejme to do vládní rozpočtové rezervy a řekněme, že vytvoříme rezervu na řešení zásadních věcí, které tady dnes ještě nejsou jasné. Proč klub KSČM hlasoval v prvním čtení o zásadních podmínkách rozpočtu, to znamená o příjmech, výdajích, deficitu a příjmech obcí a krajů? Protože jsme si byli vědomi, že tady jsou nastaveny zákony, které rozhodují o tom, jaké příjmy budeme mít v tuto chvíli přijatých zákonech o daních, ať už jsou to příjmové (přímé) daně, nebo jsou to nepřímé daně, daně spotřební nebo daň z přidané hodnoty. A také bylo jasné, jaké budou výdaje tohoto státu. A celý rozdíl, o kterém se tady bavíme, a demagogicky si vyčítáme, jestli to půjde tam, nebo onam, přece je o tom, jestli odhad bývalé vlády byl takový, odhad současné vlády je o něco, řekl bych, optimističtější. A jaký bude odhad příští vlády, na to jsem vážně zvědav. Zejména ve chvíli, kdy nevíme, co učiní nebo neučiní Česká národní banka. A ona politická nestabilita, kterou si tady novými kroky tvoříme, může také znamenat, že odhad bude ještě pesimističtější a budeme muset v nějakém momentě sáhnout ke změně státního rozpočtu.
Chtěl bych jenom říct, že jsem také pro to, že se má šetřit 365 dní v roce, jak řekl jeden z kolegů ve faktické poznámce. Ale víte, já jsem přesvědčen, že státní rozpočet není o tom, jak se šetří. To je konkrétní exekutivní práce jednotlivých ministrů a také konkrétní kontrolní práce jednotlivých výborů. Ale státní rozpočet není o šetření. Nezlobte se na mě! Státní rozpočet je o tom, jestli vytváříme podmínky, že se tady něco vyrobí, že tady vznikne nějaký ekonomický výsledek, a na tom teprve můžeme něco ušetřit. Bez ekonomického výsledku, bez růstu hospodářství, bez růstu ekonomiky českého státu nemáme na čem šetřit.
Nezlobte se na mě. Musel jsem to říct, protože ty demagogické řeči, které tady byly řečeny ústy Miroslava Kalouska, mi opravdu po těch letech ale opravdu vadí, protože já bych se rád vrátil k rozpočtové suverenitě tohoto shromáždění. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM a části poslanců ANO.)
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
