Málokterý občan má pro velkou řadu starostí čas sledovat dění do podrobna a zjišťovat stav procesů, které probíhají v souvislosti s vedením státu. Veřejnosti tak uniká řada skutečností, které nám ukazují, že vliv kriminálního podsvětí je stále stejný i po vystřídání moci po vládě ODS a TOP09, kterou ukončila policie v roce 2013 a 10. 7. 2013 následovala demise premiéra po zatčení jeho spolupracovnice Jany Nagyové.

Lobby dál ovlivňuje státní úředníky a zmiňuje se o tom i výroční zpráva BIS:

„BIS se v roce 2014 zabývala především zabezpečováním informací k ekonomickým aspektům činnosti státních institucí, podniků a státem ovládaných obchodních společností a k rizikům pro energetickou bezpečnost ČR. Významným fenoménem, který v roce 2014 ovlivnil dění v řadě oblastí sledovaných BIS, byla rozsáhlá výměna nejvyššího vedení ve státem kontrolovaných organizacích. BIS se proto zaměřila na včasné rozpoznání případných nově vzniklých rizik souvisejících se změnou vlivových poměrů. Zároveň však věnovala pozornost i identifikaci všech součástí dříve etablovaných zájmových skupin, které přetrvaly i po výměně vedení a které v minulosti nelegitimním způsobem vstupovaly do rozhodování státních subjektů.“

Výměna na nejvyšších úrovních vedení státem řízených institucí v mnoha případech vedla k otevřenějšímu přístupu při řešení problémů vzniklých v minulosti. S tím souvisel i zvýšený a často úspěšný tlak na struktury, které za aktivitami ohrožujícími ekonomické zájmy státu stály. Nezřídka však bylo pro nový management, popř. dozorčí radu, velmi obtížné eliminovat vliv těchto struktur, protože nebylo v jejich možnostech rozpoznat, kam až dlouhodobě budované klientelistické sítě v jimi řízených organizacích sahají a jaké jsou jejich záměry. S tím souvisely problémy nejen při řešení důsledků dřívějších rozhodnutí (např. následků již uzavřených nevýhodných obchodů), ale i při odlišení legitimní, běžné činnosti organizace od snahy dokončit připravené plány sloužící k nelegitimnímu nebo nelegálnímu nakládání s jejím majetkem (vyvádění finančních prostředků atd.). BIS např. zaznamenala případy, kdy nebylo možné dohledat důležité dokumenty (např. smlouvy či jejich dodatky), unikaly citlivé informace, byla mařena snaha o nápravná personální či systémová opatření nebo se bývalé vedení snažilo ovlivnit ve svůj prospěch stávající zaměstnance. Opakovaně byly registrovány pokusy dříve propuštěných nedůvěryhodných pracovníků o návrat pod nové vedení, kdy spoléhali na jeho neinformovanost o skutečných důvodech, které k propuštění vedly.

V některých státem kontrolovaných společnostech a organizacích (např. v dopravě nebo bankovnictví) dosáhly důsledky problematických kroků z minulosti takových rozměrů, že do značné míry paralyzovaly jejich normální chod. Za tím stála především kombinace faktorů, jako byly hrozící masivní finanční ztráty, personální nestabilita nebo obavy přijímat v nepřehledné situaci jakákoliv důležitější rozhodnutí.