Dnes ráno jsem si přečetl několik článků, zejména mě zaujaly dva. Jeden z pramenů úřadu práce a druhý z Českého statistického úřadu.

Píše se rok 2019, vystřídalo se 15 vlád, především se střídaly ODS s ČSSD a poslední dvě období ANO a pokaždé byla ve vládě KDU-ČSL.

Po celá léta od první vlády, která zahájila činnost v roce 1992, se neustále hovoří o nutnosti vyšší vzdělanosti, o snížení počtu nezaměstnaných, o rekvalifikacích populace kolem 50 let věku, o bydlení, o zefektivnění činnosti úřadu práce, o snížení počtu úředníků, o rovnoměrnějším rozložení investic tak, aby nedocházelo k propastným rozdílům mezi kraji, co se týče zaměstnanosti a chudoby. Píše se o dálnici a po roce 2001 o nutnosti změny Exekučního řádu,  jehož nejhorší verze na světě má za následek 1700 sebevražd ročně, šedou ekonomiku, nízkou kupní sílu, zvýšený počet psychiatrických pacientů a bezdomovců v ČR.

Přesto od roku 1992 do roku 2019 uplynulo 27 let, tedy 324 měsíců. Dodnes jsou údaje stále stejné a nezměnilo se vůbec nic.

Nezaměstnanost v březnu klesla na 3% o pouhé 2 desetiny procenta. Bez práce bylo 227 000 lidí, což je prý nejnižší březnová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst se údajně zvýšil na téměř 340 000.  A nyní se dostáváme k podstatě. Nejnižší nezaměstnanost je z krajů stabilně v Praze, v březnu to bylo 1,9 procenta. Nejhůře na tom jsou zase kraje Moravskoslezský a Ústecký, kde je míra nezaměstnanost shodně 4,6 procenta. Čím to asi bude? Znáte pojem „naplavenina“? Praha jej zná.