Nález Ústavního soudu IV. ÚS 121/16 1 ze dne 20. října 2016 stanovil pravidla pro případ, kdy je uvalena exekuce na důchod a povinný si z nezabavitelného minima, které mu po exekuci zůstane, nějaké peníze uspoří. Pak jsou tyto prostředky nedotknutelné, a proto je nelze zabavit přikázáním pohledávky. Totéž platí pro mzdu.

Občan má právo vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny, práva na zachování lidské důstojnosti dle čl. 10 Listiny a práva na soudní ochranu resp. na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Pokud je vám sráženo ze mzdy, nebo důchodu a zároveň z účtu, kde máte výhradně příjmy z nezabavitelné částky po srážce, můžete podat návrh na zastavení exekuce na účet s tím, že exekucí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, na němž máte uloženy prostředky z nezabavitelné části důchodu, nebo mzdy, bylo porušeno právo vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny.

Ústavní soud je toho názoru, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu podle § 303 o. s. ř. je zásahem do základního práva povinného vlastnit majetek resp. svůj majetek pokojně užívat, ve smyslu výše citovaných článků Listiny a Úmluvy.

Mezi podstatou a smyslem mzdy a důchodu z hlediska významu pro jejich adresáty neexistuje zásadní rozdíl. Jedná se o příjem, sloužící k úhradě životních potřeb příjemce, případně jeho blízkých. Jestliže proto existuje důvod chránit nepřiměřený zásah do příjmu ve formě mzdy, musí logicky existovat přinejmenším stejný důvod chránit příjem ve formě důchodu. Z toho vyplývá odpověď na zásadní otázku v tom smyslu, že dávky důchodového zabezpečení představují také pro vedení exekuce podle § 303 a násl. o. s. ř. příjem, chráněný v obdobném rozsahu, jako tomu je se mzdou v případě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.