Pro případy, kdy práva dětí znatelně trpí, není třeba chodit příliš daleko. Ve známost vešel například významný lékař, který se odmítá se svými dětmi stýkat. Soudu přitom není vůbec divné, že vykazuje podprůměrný příjem, ačkoliv disponuje nemalým majetkem. Stává se bohužel i to, že české soudy vydávají děti do dalších zemí, aniž by si zjistily, do jakého prostředí jdou.

Je třeba si uvědomit, že každé dítě je osobnost, která je ale rozdíl od dospělých daleko náchylnější k psychické a fyzické ujmě. Je proto logicky nasnadě, že každá civilizovaná společnost děti ochraňuje a snaží se jim vytvořit co možná nejlepší podmínky pro jejich život.