Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, víte, já za nemravné považuji to, že společnost se nepostará o ty nejzranitelnější, o ty nejpotřebnější. A těmi jsou děti. Tento návrh směřuje k tomu, že se zajistí dětem to, co jim patří. To, aby skutečně nestrádaly. A podívejte se na statistiky. Nejohroženější skupina v této chvíli sociálně jsou samoživitelky s dětmi. Mohu tady uvádět čísla.

Takže všechno ostatní, bavme se o všem ostatním, o vymahatelnosti práva, o všem. Ale v prvé řadě mysleme na děti a k tomu tento návrh směřuje. Pak se můžeme bavit dál. Ty děti vyrostly. Za tři roky, za x let, kdy se o tomto tématu zde u nás mluví a jinde to funguje, tak ty děti, mnozí už jsou dospělí. Jenom po tom návrhu, který já jsem předkládala na začátku tohoto funkčního období, od té doby už jsou tři roky. S nestejnými argumenty se to pořád odkládá. Ty děti skutečně vyrůstají a strádají. To vám nevadí? To není nemravné?