Na vzniku republiky se tehdy podepsala touha po míru, ale i uvědomění nutnosti vojenského prosazení společných cílů. Generální stávka ze 14. října vyjádřila vůli většiny národa skončit s válkou a prosadit nové, demokratické principy vládnutí. Sociální stát byl tehdy ve středu úvah těch, kterým se ke konci války nevedlo dobře a chtěli s tím něco udělat. Československé legie pak na všech frontách bojovaly za novou společnost a vznik Československa předjímaly již před slavnostním vyhlášením státu.

Nový vývoj začal přes všechny hranice stran a hnutí, demokratická republika vznikla jako průsečík představ o tom, jak má vypadat demokracie a spravedlivé ústavní uspořádání. Právě dnes, dva dny po volbách, je nutné připomenout, že tato 95 let stará událost by nás měla stimulovat k přemýšlení o společném prospěchu. Naše rozdělená společnost by se měla obrátit ke svým kořenům a začít – namísto polarizací – starat se o  prospěch země konstruktivní debatou.

Nelze nepřipomenout postavu Tomáše Garrigue Masaryka. Jeho úvahy o sociálním státu, o odrakouštění, o spravedlivé společnosti pomohly tehdejšímu Československu projít poválečnou krizí s úspěchem. Tento úspěch ovšem nebyl jen úspěchem ideovým. Připomeňme si i tehdejšího ministra financí Aloise Rašína, jehož koncepce měnové reformy pomohla zahladit ekonomické rány způsobené válečným stavem.