Hezké dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové.

Setkáváme se před jedním z velmi závažných rozhodnutí, které tato Sněmovna v tomto volebním období učiní, a to je důvěra vládě České republiky. Přesto, že si uvědomuji, že Česká republika od voleb zažívá nejdelší období nestability, jaké zatím zažila v polistopadové historii, tak se pokusím zdůvodnit, proč Starostové a nezávislí i já osobně nemůžeme tuto vládu podpořit.

Jak u Starostů bývá zvykem, ty důvody jsou věcné. Jsou dvojí, jsou personální a programové. Z našeho pohledu je to ve skutečnosti vláda Miloše Zemana. My ale nemáme poloprezidentský systém, ale bohužel pan premiér nemá chuť se více prosadit vůči Miloši Zemanovi, a proto část té vlády vznikla pletichařením, vznikla různými zákulisními dohodami s Hradem, a to je jeden z důvodů, proč. Protože jsme parlamentní demokracie, tuto vládu nemůžeme podpořit. Nastává posun parlamentní demokracie na nějakou parodii na poloprezidentský systém, a to je něco, s čím jako poslanec, který sliboval, že bude hlasovat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nemůžu souhlasit.

Nechci opakovat to, co moji kolegové. Ale pokusím se to shrnout v kostce. Premiér bohužel přizval k podílu na vládě komunisty, a to bohužel v roce stého výročí vzniku Československé republiky. Chtějí se tady rušit sankce vůči Rusku, se kterým se chce více obchodovat a také se na ně víc orientovat přesto, že Rusko bezprecedentním způsobem porušuje mezinárodní právo, např. anexí Krymu. Mám také obavy o tuto vládu. Na ministru zahraničí se bohužel už dnes neshodnou ani koaliční partneři a ještě před hlasováním o důvěře vládě máme nového ministra spravedlnosti a hrozilo, že ministrem spravedlnosti bude sám trestně stíhaný pan premiér. A to, proč se tak nestalo, pan premiér označil, že je to kvůli "blbým kecům opozice", tady cituji. Omlouvám se vůči ctihodné Sněmovně.

Já si myslím, že požadavek na to, aby ministr spravedlnosti nebyl trestně stíhanou osobou, není nic nenormálního a rozhodně to nelze nazvat, pardon, cituji: "blbými kecy opozice". Co mi vadí programově. Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje věci, které podle mého názoru nemůže a nedokáže splnit. A obávám se dokonce, že to jednotliví ministři ví. Slibují se tady stovky kilometrů dálnic, ale bohužel dnes ještě nejsou ani vykoupené pozemky na tyto dálnice. Slibují se tady vyšší důchody a vyšší platy na všechny strany. Nicméně my dnes nevíme, jestli nezačíná doba ekonomické krize nebo minimálně ekonomické recese, kdy tady to bude horší a horší.