Jasné a srozumitelné zdůvodnění takového kroku neexistuje. V oblasti Horka, kraji jako stvořeném pro agro a cykloturistiku, přitom obce vybudování úložiště jasně odmítají. Je to pochopitelné. Kraj zde není, na rozdíl od jiných oblastí Třebíčska, s jadernou energetikou sžitý, a jeho zásadní předností je malebná, neporušená příroda a klidné prostředí. Vybudování jaderného úložiště by zásadním způsobem navždy změnilo ráz této části Vysočiny.

Nejde jen o vybudovanou technologii, ale i nezměrné dopravní zatížení oblasti. Případné finanční kompenzace obcím nijak neřeší znehodnocení cen nemovitostí tamních obyvatel. Do kraje s jaderným úložištěm – jakkoliv moderně a šetrně vybudovaným – davy turistů na venkovské pobyty v přírodě nikdo nenaláká. Rozvoj venkova na Vysočině by se přitom měl rozvíjet především tímto směrem. Nikoliv z dotací ČEZu.

Kraj Vysočina by měl respektovat přání svých obyvatel a viditelně podpořit aktivitu obcí a jejich obyvatel, které se zúžení výběru lokalit, jako je tomu v případě Horky, brání. Zejména trvat na dodržování dohodnutých pravidel. Tedy na garanci neměnnosti původního plánu a harmonogramu, tedy průzkumu ve všech sedmi lokalitách v ČR, teprve následného zúžení na čtyři lokality a konečně výběru hlavní a kandidátní lokality. To vše výhradně na základě dialogu. A zároveň požadovat urychlené předložení připravovaného zákona o hlubinném úložišti vládě, aby tak byla v procesu maximálně podpořena práva dotčených obcí oporou v tomto zákoně.