Tématem bylo rozšiřování EU s ohledem na státy Západního Balkánu. Vztahy se západním Balkánem jsou součástí procesu stabilizace a přidružení zahájeného v roce 1999. Týká se zejména Severní Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Kosova.

Českou republiku a Evropský parlament reprezentovala v debatě tří zemí europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová. Podle ní je prohlubování vazeb a směřování až k případnému členství oboustranně výhodné. „Tvořit silný ekonomický i solidární blok se zeměmi v takto těsném sousedství přináší všem stranám velké množství benefitů. Postupný proces rozšiřování EU se zeměmi západního Balkánu je tedy třeba principiálně podporovat,“ vysvětlovala Gregorová.

Míč je však podle ní také na straně členských států. EU si musí důkladně promyslet a srozumitelně formulovat, co od takového rozšiřování vlastně očekává. „Taková otázka v sobě zároveň ukrývá i smysl celé Konference o budoucnosti Evropy, neboť se tím de facto ptáme, jakou EU chceme,“ uvažovala Pirátka. „Chceme, aby byla EU společným projektem, z jehož vzájemnosti a solidarity všichni těžíme a sami mu dáváme něco nazpět? Pokud ano, pak takový projekt má smysl rozšiřovat. Anebo chceme jen pragmatické spojení individuálních států, které chtějí ekonomických benefitů EU využívat k svému rozvoji, ale nemají valný zájem odvděčovat se svou solidaritou? Pak se obávám, že by nové členské státy čekalo zklamání, nás rozčarování a EU jako takovou dezintegrace,“ uvažovala europoslankyně.