Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo jiným znevýhodněním.
Kdo má větší „škraloup“ z dob minulého režimu?Anketa
Na Vysočině najdete takových podniků na pět desítek,“ říká Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje.
Sociální podniky jsou rozesety po celém regionu a působí v celé řadě podnikatelských oborů – od gastronomie, údržby zeleně, přes zemědělství, šicí dílny až po tiskařské a grafické práce. A i když se může zdát, že mají blíže k neziskovému sektoru, pohlíží na ně zákony jako na jakýkoliv jiný soukromý podnik. „Ano je to tak, sociální podnikání není v české legislativě zatím nijak speciálně ošetřeno, takže se sociální podniky pohybují v běžném konkurenčním prostředí ostatních firem. Situaci by měl zlepšit připravovaný zákon o integračním sociálním podnikání, který připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a měl by být vládě předložen v prosinci letošního roku,“ popisuje aktuální situaci Hana Hajnová.
Sociální podniky na Vysočině zastřešuje spolek Sociální podniky z Vysočiny z.s., se kterým od jeho založení v roce 2019 kraj spolupracuje. „Pro příští rok plánujeme rozjet speciálně zaměřené vzdělání, kterému zatím pracovně říkáme Akademie sociálního podnikání na Vysočině. Díky němu chceme podpořit sociální podniky v jejich rozvoji a zároveň vytvořit i příležitost společné diskuse o jejich potřebách a dalších možnostech podpory a spolupráce,“ doplnila náměstkyně Hajnová.
Mgr. Hana Hajnová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
