Hamáček (ČSSD): Nejsem fatalista. Za to, co se dělo, může naše selhání

23.05.2015 13:45

Projev předsedy Poslanecké sněmovny Hamáčka na konferenci "Na prahu svobody - Vítězství 1945", která se konala na půdě Senátu Parlamentu ČR a byly na ní byly předány medaile účastníkům protifašistického odboje:

Hamáček (ČSSD): Nejsem fatalista. Za to, co se dělo, může naše selhání
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Hamáček

V květnu 1945 jsme byli osvobozeni. Kdo tvrdí, že ne, měl by se vrátit zpět do školních lavic.

Je pravdou, že když se dnes díváme na záběry oslav konce války, na šťastné úsměvy lidí, na vítání vojáků, nemůžeme se my Češi a Slováci ubránit jistému zamrazení. Protože víme, co následovalo a že onen nádech svobody z jara 1945 byl hodně krátký.

Nicméně jsem přesvědčen, že nemůžeme hodnotit jednu jasnou událost skrze události, které následovaly. Už kvůli principu kauzality. Co se stalo později, nemůže změnit to, co se stalo předtím.

Novější událost může v lidské paměti přemazat, či pokřivit události předcházející. Nemůže však změnit fakta, nemůže přepsat už jednou napsanou historii. V tomto případě historii osvobození od nacismu.

Navíc rozhodně nejsem zastáncem výkladu dějin založeném na nacistické víře v předurčení, či komunistickém učení o historické nutnosti. Věřím ve svobodu a v osobní odpovědnost.

Nejsem fatalista. Věřím, že za to, co se dělo v letech 1945-1948 a zvláště pak po únoru, může naše vlastní selhání. Především selhání politických elit. Když chceme hledat chyby, začněme sami u sebe. Ale to je na poněkud jinou konferenci.

Myslím, že musíme oddělit mravní hodnocení dvou zločinných totalitních režimů - nacismu a bolševismu - od historického faktu, že hitlerismus tehdy představoval zásadní celosvětovou hrozbu.

V roce 1945 šlo skutečně o záchranu řady evropských národů, včetně toho našeho. Šlo o záchranu jejich samotné fyzické existence a podstaty. Desítky milionů mrtvých mluví za vše.

Stejně tak za vše vypovídají ony úsměvy z filmových týdeníků na tvářích občanů. Ty úsměvy nejsou přece falešné, nejsou hrané, nejsou vynucené. Oni správně cítili, že se po šesti strašných letech konečně ocitli na prahu svobody.

Vzdejme čest všem, kteří za tu svobodu bojovali a umírali. Vojákům všech spojeneckých armád. Domácím a zahraničním odbojářům. Uctěme památku zabitých, popravených a umučených.

Ze všech obětí chci zvlášť vzpomenout na vězně koncentračních táborů a na šest milionů Židů. Tento národ dobře ví a dobře si pamatuje, že vítězství spojenců znamenalo záchranu jeho existence doslova na poslední chvíli.

Historici nám jistě podají sofistikovaný výklad událostí II. světové války, včetně motivace významných aktérů. Není na mně, abych hodnotil. Jako politik tu však chci jasně říci: v květnu 1945 jsme dostali novou šanci svobodně a demokraticky řídit náš stát. Jak jsme ji využili, je naše odpovědnost.

Stejně tak je dnes naší odpovědností, jak naložíme se svobodou a demokracií. V roce 1938 a 1948 politická reprezentace zklamala. Chci věřit, že budeme mít více rozumu a odvahy, že jako zástupci občanů neselžeme. Že nedopustíme další pád do chaosu a bezpráví. A lidé tedy nebudou muset čekat na nějaké další osvobození.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Canov: Nejčernější den v historii Senátu

20:07 Senátor Canov: Nejčernější den v historii Senátu

Nevídaný skandál ve věci návrhu novely Občanského zákoníku (známé pod názvem „Manželství pro všechny…