Nedávno jsem zde kritizoval pískání na Lucii Bílou. Skupina pískajících nesouhlasila s tím, že L.B. vystupovala s Alexandrovci.

První školní den na Praze 6 předčil ovšem všechna očekávání. Rodiče ozdobení červenými trenkami na klopě (jak bezpochyby spontánní věc, když měli všichni stejné červené trenky – kdo to financuje?), místo aby byli rádi, že právě jejich prvňáčky poctil svou návštěvou pan prezident, tak degradovali i jeden z velkých dnů své ratolesti. Jedna z mladých žen, snad mající svém dítě ve třídě, zakřičela na prezidenta: „Fuj, táhni“. Možná, že by stálo za zjištění, zda skutečně byla matkou jednoho z dětí.

Média velmi ochotně vyzpovídala jednu matku s červenými trenkami na klopě, proč protestuje. Její odpověď byla ve svém důsledku signifikantní: „Protože nesouhlasím s tím, že byl zvolen Miloš Zeman prezidentem“, možná, že ta slova byla trochu jinak řečena, ale fakticky nesouhlasila s výsledkem demokratických voleb.

Tato aktivistka s červenými trenkami na klopě vlastně nesouhlasí se svobodnými volbami. Chce návrat k totalitě, kdy se mohly volit jenom ty osobnosti, které doporučovala strana a vláda a tehdy i dnes všemocná média. Zatímco tehdejší média vynášela do nebes naše tehdejší politiky, dnešní média kydají na hlavu státu neustále špínu. Zesměšňují demokraticky zvoleného prezidenta, vyhledávají záměrně takové situace, při nichž se může čekat, že nějaká organizovaná klaka (stejné trenky na klopách) prezidenta bude dehonestovat.