Jedním z mezníků, který mapuje vznik Československých legií je bitva u Zborova začátkem července 1917. Na ruské straně v ní bojovaly tři střelecké brigády o síle 3500 mužů ((1. střelecký pluk „Svatého Václava“, který byl poté přejmenován T.G. Masarykem na „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“).

Na rakouské straně bojoval mimo jiné i český pěší pluk č. 35 - Plzeňský a č. 75 – Jindřichohradecký. Tato bitevní řež skončila vítězstvím ruské strany. Smutné na celé té věci bylo, že zahynulo na ruské straně 180 československých legionářů a na rakouské straně 1800 Čechů – Pětatřicátníků. Mezi Československými legionáři bojovaly i pozdější kladné i rozporuplné osobnosti. Pozdější prezident Československa, armádní generál Ludvík Svoboda. Jan Syrový, Radola Gajda, Emanuel Moravec, Zdeněk Fierlinger a další jména naší pozdější historie.