To, co je dnes je běžnou součástí odpoledních programů pro děti a mládež, bylo zkrátka před několika desítkami let tabu – byla jiná doba a oni to mysleli dobře. A hvězdička – vzpomínáte na ni? Kdo si vzpomíná, co nastalo v obývacím pokoji, když měl přijít na obrazovku pořad, před kterým se objevila hvězdička, jakožto symbol nevhodnosti pořadu pro mládež? Ano, v tom filmu se zřejmě objeví odhalená těla! Umýt zuby a spát! 

Ve čtvrtek večer, toužebně očekávajíce bouřku, jsem (asi v důsledku pomatení smyslů z horka toho dne) sledovala vystoupení prezidenta České republiky v pořadu jedné nejmenované televizní stanice. Ještě teď z toho mám husí kůži a mrazení v zádech, nemohu od toho večera přestat myslet na to, co jsem tam viděla a slyšela. Nemohu přestat myslet na to, že člověk tam hovořící, evidentně pod vlivem nějaké návykové látky, je náš nejvyšší státní představitel! Tento člověk má být naší morální autoritou, člověkem budícím úctu – má být vzorem pro občany, vzorem pro mládež?!?

Co a jak bylo v tomto pořadu proneseno jistě víte, média se tomu věnují dostatečně, politici vydávají prohlášení, projevují nesouhlas, opovržení nad prezidentovým vystoupením. A ono vlastně už nejde ani o tuto jednu z posledních kapek...vždyť my (často již smíření a otrlí) si děláme legraci z toho, kolik nás asi stojí deratizace zakouřených pokojů, kde byl náš pan prezident při zahraničních cestách ubytován, stydíme se, když jediný je přivezen na setkání desítek státníků v Šanghaji na vozíku, s úlevou si oddychneme nad tím, s jak přijatelnou ostudou nakonec skončila návštěva našeho nejvyššího státníka u Její Výsosti.