Dnes uplynulo 112 let od narození posledního komunistického prezidenta ČSSR dr.Gustáva Husáka. V rámci komunistického systému patřil k nejschopnějším, ale také nejkontraverznějším politikům. Byl také jediným Slovákem v úřadě československého prezidenta a má dodnes na Slovensku větší respekt než u nás. Nebudu zde dnes popisovat jeho obsáhlou politickou kariéru, připomenu jen, že přežil obě svoje manželky - Magdu Lokvencovou, která odmítla nátlak režimu na rozvod, když Husákovi hrozil od vlastních soudruhů provaz v 50.letech(nakonec dostal doživotí) i Vieru Husákovou, která zahynula při havárii vládního vrtulníku při převozu z lázní do bratislavského SANOPSu koncem 70.let. Husák zatrpkl a zůstal už na Hradě až do konce roku 1989 sám. Budiž mu přičteno k dobru, že sametovou revoluci neutopil v krvi, pochopil fatální prohru a abdikoval symbolicky 10. prosince 1989 po jmenování “vlády národního porozumění” Mariana Čalfy. Dožil u rodiny v Bratislavě a zemřel na rakovinu v roce 1991. Symbolem jeho lidského osamění je fakt, že i pohřben je v Bratislavě-Dúbravke sám, v rodinném hrobě na něj nezbylo místo. Husákův hrob jsem navštívil předloni v prosinci stejně jako dříve hroby československých prezidentů u nás v ČR. Konec konců i já patřím ke generaci “Husákových dětí”
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
