Havel (TOP 09): Spravedlnost odložená, je spravedlnost zpochybněná

Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, já jsem na začátek také chtěl poukázat na zjevný rozpor v etickém kodexu hnutí ANO, nicméně to už tady zaznělo tolikrát, že si to asi odpustím, nicméně vidíte dobře, jak nás taková věc - i jako opoziční poslance i jako nečleny hnutí ANO - samozřejmě dráždí. Já si hned na úvod kladu otázku, zda v České republice opravdu platí stejná pravidla pro všechny občany, nebo zda si pro nejmocnější v našem státě vytvoříme zvláštní ochranný režim, byť samozřejmě jenom na dobu trvání mandátů. Předesílám rovnou, že já osobně jsem zastáncem institutu poslanecké imunity a chápu ho jako velmi důležitý a preventivní prostředek pro zajištění svobody slova poslanců tady v Poslanecké sněmovně, pro zajištění opravdu svobodné debaty, která zde může probíhat, chápu to i jako ochranný prostředek před účelovým zadržením pro případ, že třeba bude vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě a tak dále. Já nebudu oportunisticky v tuto chvíli, kdy by se mi to možná v očích některých z vás mohlo hodit, zpochybňovat institut poslanecké imunity.

Ani jedno v tomto případě tedy nehrozí, a sice to, že by došlo ke zneužití zadržení zákonodárce nebo že by se zde jednalo o politický proces v případě Andreje Babiše i Tomia Okamury. Podtrženo, sečteno, smysl imunity je historicky a ústavně chránit parlament před šikanou ze strany moci výkonné, aby poslanci mohli svobodně hlasovat a svobodně mluvit. Hlasování o nevydání není hlasování o vině nebo nevině - to je velmi důležité, zaznívalo to už tady taky a TOP 09 toto od začátku tak prezentuje. A naopak vydání je jediný způsob, jak umožnit nezávislému soudu rozhodnout, a to je v právním státě právě to podstatné. Pokud jde o jednání mimo parlamentní půdu a orgány činné v trestním řízení mají za to, že je důvod k trestnímu stíhání, musí mít poslední slovo právě soud a nikoliv politická většina v této Poslanecké sněmovně. Projednáváme žádosti o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury - v obou případech se jedná o věci, které nespadají pod takzvaný parlamentní projev o hlasování, ale mají být - a já jsem o tom přesvědčený - předmětem standardního trestního řízení. V případě Andreje Babiše se jedná o dotační kauzu Čapí hnízdo, všichni to známe, ta už je v českém veřejném prostoru tak strašně dlouho, to už se počítá na dekády. A my opravdu, dámy a pánové, nejsme soud a nesmíme mít ambici si na soud jakýmkoliv způsobem hrát. Nerozhodujeme o tom, co je pravda, rozhodujeme o tom, zda bude mít soud možnost svoje pravomoci vykonat.

V právním státě platí jednoduché pravidlo: Kdo chce očistit své jméno, má nejvyšší zájem na tom, aby věc posoudil právě nezávislý soud. A když poslanecká většina zablokuje vydání, nevydává tím rozsudek nevinen, ale posílá společnosti vzkaz. Pro některé, pro některé z vás se soud odkládá. To je přece morální i institucionální problém. V případě předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury jde o kauzu v souvislosti s prezentací předvolebních plakátů SPD - opět si to všichni pamatujeme - na Václavském náměstí a ty z našeho pohledu, z pohledu TOP 09, byly odporně rasistické. Ale nejsme to my, kdo může vynášet nad Tomiem Okamurou soud, zda to tak bylo, my se to pouze domníváme - a byl to podnět z našich řad, aby to nezávislý soud posoudil, aby rozhodl, zda můžeme takové podle našeho názoru xenofobní a hnusné kampaně vést, anebo zda je to už trestným činem a je to za hranou zákona. Bylo by tak jasné hřiště pro všechny ostatní politické kampaně a taky bychom měli jednoznačný výklad toho, kam až mohou některé politické strany, budou-li chtít, nebude to náš případ - jako TOP 09, ve svých kampaních zajít.

Co říkáme lidem, když pány Okamuru a Babiše nevydáme? Když je nevydáme v těchto kauzách, je vzkaz nebezpečný: že poslanec je nadčlověk, že to je občan zvláštní kategorie, že mandát je štít - ne, mandát má být přece hlavně službou; a že politika je úkryt - politika nemá být úkrytem, politika je hlavně odpovědností. Pokud mají občané naší krásné země věřit právu, musí vidět, že zákon platí pro nás všechny, občany České republiky, stejně. Vydání neznamená, dámy a pánové, uznání viny, jak jsem říkal, je to umožnění procesu. A to je ta klíčová věta, kterou bychom měli opakovat: Sněmovna není soud. My nemáme hodnotit důkazy, my se jimi nemáme zabývat, my máme rozhodnout, zda necháme běžet standardní soudní proces. A politizaci může posoudit jenom soud v rámci dokazování. Často se říká právě v těchto kauzách: je to politicky motivované. Dobře - i kdyby tomu ale tak bylo, tak jediný legitimní prostor, kde se to dá prověřit, je právě soudní síň a soudní řízení, dokazování, přezkum, opravné prostředky, veřejné projednání a ne politická ochrana v podobě nevydání. A co je důležité, nevydáním nevytváříme spravedlnost, ale vytváříme pouze odklad. I když právní experti upozorňují, že běh promlčecí doby může být překážkou typu imunity, tak nějak stavěn takzvaně, společenský dopad zůstává.

Spravedlnost odložená, je spravedlnost zpochybněná. Veřejnost vnímá roky bez soudního rozhodnutí jako beztrestnost a důvěra v instituce jednoduše padá. To je to nebezpečné v právním státě, padá a lacině se vlastně devalvuje důvěra v instituce státu. Mezinárodní reputace a vnitřní stabilita České republiky jsou tím taky atakovány. Já jsem přesvědčený, že naše země má být, musí být zcela nezbytně respektovaným partnerem v Evropské unii a v NATO, a proto je extrémně nešťastné vysílat signál, že největší nebo nejvyšší politická reprezentace je tak nějak mimo dosah státních standardních pravidel.

Zpochybňuje to stabilitu, důvěru v instituce i investiční prostředí. A hlavně pozor, to rozevírá příkop mezi státem a mezi jeho občanem.

Nastává zde také a my jsme o tom hovořili už řadu měsíců zpátky, precedent, rádi tomu říkáme koalice nevydávání se, veřejná debata už dnes pracuje s tím naším pojmem koalice, nevydávání se, ať už je to přesné nebo ne, to riziko je prostě jasné. Pokud jednou ukážeme, že stačí mít moc a že stačí mít mandát, aby se věci odsunuly, opět je to nebezpečný precedens, který do budoucna vytváříme. Jak jinak si vysvětlit plot twist hnutí SPD, jehož poslanci minule pro vydání Andreje Babiše hlasovali, ale teď jsou poslanci SPD ve svých vyjádřeních, slušně řečeno, velmi zdrženliví k tomuto. Já se obávám, že koalice nevydávání se je pevná a podrží se a poslanci SPD po čtyřech letech úplně změní svůj postoj a teď, když jsou s Andrejem Babišem v koalici, tak mají mnoho důvodů pro to, aby se rozhodli zcela jinak, než jak tomu bylo před čtyřmi lety, a nebudou hlasovat pro vydání k trestnímu stíhání.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady nejde o to, jestli fandíte ANO, SPD nebo třeba TOP 09 nebo komukoliv jinému z parlamentních stran. Tady jde o základní otázku, patří rozhodování o vině a nevině soudu, anebo nám ústavním činitelům? Pokud věříme v právní stát, odpověď je jediná: patří soudu. A proto bych vás rád vyzval, umožněme soudům spravedlivě rozhodnout, vydejme Andreje Babiše i Tomia Okamuru k trestnímu stíhání, jako se to v případě Andreje Babiše stalo už třikrát, naposledy před čtyřmi hlasy, (roky) jak už jsem říkal, i prostřednictvím hlasů SPD.

Já jsem často dotazován, zda komunikujeme nějakým způsobem s opozičními poslanci, jestli o tom debatujeme, zda se jim snažíme situaci vysvětlit, jaké jsou jejich kuloární postoje. Víte dobře, že o takovou debatu se tu a tam snažíme. Moc se nevede. Rozumím tomu, že ten spis o 35 tisících stranách je i pro členy mandátového a imunitního výboru velmi složitý. Naši zástupci a TOP 09 jsme připravili pro vás všechny takové jednoduché shrnutí. (Ukazuje materiál.) Najdete ho na svých lavicích. Toto mě už pomačkané kolega Doksanský prý vrátil. Děkuji mu za to. Nicméně snad i jemu to posloužilo jako takový drobný koncentrát, výtah a návod, jak se může při tom svém hlasování rozhodovat. Protože nevadí, že tady je za hnutí ANO, nebo jestli tady je za TOP 09 nebo jinou stranu, je tady sám za sebe, každý z nás se svým mandátem od voličů, právě jenom od voličů, od občanů naší země pramení naše moc.

Na závěr chci říct jednu důležitou výzvu. Je nesmírně, nesmírně nebezpečné to, co se v té debatě kolem těchto dvou kauz pořád objevuje, a to je vyjádření nedůvěry v naše soudy, nedůvěry v naše státní zástupce a nedůvěry v naší justici jako takovou. Za TOP 09 říkám, ať dnešní hlasování dopadne jakkoliv a já vás všechny vyzývám znovu, abyste umožnili nezávislým soudům a justici pracovat. Tak ať dopadne to hlasování jakkoliv, tak TOP 09 věří českým soudům, věří v české justici a věří v jejich spravedlivý úsudek a nezávislost. Děkuji vám.