Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych zahájil tím, že se podíváme trochu zpětně a porovnáme rozpočty v těch posledních dvanácti, třinácti letech. Bude to velmi krátké, ale myslím si, že je dobré se na tu minulost podívat a současně se i podívat, jak se budou vyvíjet směrem do dalších let. 

Nemohu začít jinak než světovou finanční krizí, rok 2009 až do roku 2014, kdy součet schodku státního rozpočtu byl 749 miliard korun. Ať jsme objektivní, dva roky z toho byla světová finanční krize, kdy to bylo pochopitelné, pak nicméně už hrubý domácí produkt rostl. Současně je třeba ale říct - a to je zase ku neprospěchu - že i když byla světová finanční krize, nedopadla tenkrát prakticky žádná podpora na podnikatele, s drobnými výjimkami. V té době se předávala vláda, zadluženost byla okolo 43 % a mezi lety 2015 až 2019, v dalších pěti letech, se součet schodku státního rozpočtu pohyboval na záporné nule, úplně přesně to bylo minus 32 miliard.

Klesla zadluženost na 29 %, což bylo nepochybně velmi dobré. Zase, ať jsme objektivní, bylo to určitě i zčásti díky tomu, že rostl hrubý domácí produkt. Přišly covidové roky a schodek v těch dvou letech se dostal až na minus 786 miliard. Říkám součet za oba dva roky. Důvody, myslím, jsou zcela zjevné. Byla to největší krize, která zde byla za poslední desítky let. V roce 2022 dopadl schodek přibližně stejně nebo dopadne, jak jsme plánovali; byla tady o tom velká diskuse, nebudu se k tomu vracet, kolem 375 miliard.

Co je důležitější, jak to bude vypadat dále, a tady je pochopitelně velký vykřičník. V těch dalších letech, pokud započtu i rok 2022, čili vezmu-li čtyřleté období vlády, tak se dostaneme na plus minus 1 265 miliard. Chápu, že to je zatím předběžné, ale vycházím z čísel z Ministerstva financí, a to je velmi varovné.