V roce 2016, ještě za vlády Bohuslava Sobotky, kdy byla dokončena příprava projektu STORK II, na které se pracovalo mimo jiné několik let a připravovala to hlavně polská strana a dále česká strana, v tom roce 2016 polská strana poté, co Evropská komise odsouhlasila ten projekt a byly na něj připraveny peníze... Jenom pro informaci, tenkrát Evropská komise měla připraveno 70 milionů euro na všechny energetické projekty, plynovody a 63 milionů dala na tento projekt.

Takže to byl tenkrát docela úspěch, všichni z toho měli dobrý pocit, až na jeden problém. Polsko to v momentě, kdy to bylo odsouhlasené, odmítlo. Tenkrát z toho byl velký problém. Bylo to ještě za vlády, znovu říkám, Bohuslava Sobotky. Byl z toho velký problém, byl z toho diplomatický svár. Poláci od toho dali ruce pryč. Můžeme se bavit, proč od toho Poláci dali ruce pryč. Tím nejpravděpodobnějším důvodem, který sice není nikdy na papíře, ale v kuloárech celkem jasně zazníval, byla dostavba Nord Streamu 2. V té době už se budoval Nord Stream 2, což znamenalo dalších 55 miliard m3.

Poláci si, zjednodušeně řečeno, dopočetli, že by ten plynovod STORK II nebyl efektivní, navíc by se tam pravděpodobně mohl stlačovat i ruský plyn. Takže Poláci řekli, nikoliv, nastal problém. První možný termín oživení byl rok 2019. Ale měl jednu podmínku a to je to, že Evropská komise zařadí tento plynovod po tom debaklu, který nastal, opět na takzvanou listinu strategických prioritních projektů. Už v roce 2016 Evropská komise v kuloárech jasně říkala. Toto vám tam nezařadíme, protože v tu chvíli, když jste to odmítli, nevidíme důvod, proč to dělat.