Havlíček (ANO): Z celé fotovoltaiky se stal symbol selhání tehdejších politických garnitur

11.12.2024 14:01 | Monitoring

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 11. prosince 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích.

Havlíček (ANO): Z celé fotovoltaiky se stal symbol selhání tehdejších politických garnitur
Foto: Interview ČT24
Popisek: Karel Havlíček

Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Dovolte, abych v rámci třetího čtení řekl několik zásadních věcí k předkládanému zákonu a před závorkou musím říct jednu velmi důležitou věc. Velmi dobře jako bývalý ministr průmyslu si uvědomuji, že je třeba tento zákon dohrát do finále. Jedná se o záležitosti, které pomohou z drtivé většiny současnému prostředí v oblasti energetiky. Ten zákon je z mého pohledu připraven v zásadě věcně správně, konečně na jeho konturách jsme začali pracovat už v době, kdy jsem byl na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Problém, který tady je, není spojen s hlavním meritem celého zákona spojeného s novými technologiemi a podobně a nikdy jsme to ani zásadním způsobem nerozporovali, spíše to byla technická diskuze.

Celý problém je spojen s tím, že na poslední chvíli se do něj vložily záležitosti spojené se starými závazky státu spojenými s obnovitelnými zdroji energií a to pochopitelně vyvolává obrovské emoce, obrovskou nejistotu a naprosto pochopitelné připomínky celého energetického sektoru, ale troufám si tvrdit, už je to za rámec i energetického sektoru, už je to dneska vůbec v oblasti zachování důvěryhodnosti investičního prostředí v České republice. Já se budu snažit být maximálně věcný a budu se snažit ukazovat fakta, ale není možné se nevrátit do minulosti, protože to s tím samozřejmě je velmi silně spojeno. A já v tuto chvíli budu apelovat zejména na poslance pětikoalice, protože troufám si tvrdit, že v rámci hnutí ANO máme jasno, je nám jasné, že budete hlasovat tak, že máte svoji většinu. Přesto i vím, že když se s vámi bavím, tak si nejste některými věcmi úplně jisti a já se budu snažit ukázat ty souvztažnosti a ukázat to, co je možné ještě v tuto chvíli uhrát, možná zachránit a posunout se dál a schválit celkem solidně připravený jinak zákon, a je to samozřejmě apel i na ministra průmyslu a obchodu.

Celý příběh obnovitelných zdrojů energie začal už v letech 2006 až 2010. Nechci teď zpochybňovat, jestli byl dříve záměr dobrý a později byl vystřídán záměrem špatným. V každém případě za asistence tradičních stran se zde v letech zejména 2009, 2010 vytvořil obrovský problém, a to celkový výdaj na úrovni 600 miliard korun. Hovořím pouze o fotovoltaice, kdybych vzal všechny obnovitelné zdroje, bylo by to přibližně 1 000 miliard korun, 1 bilion korun. Nicméně tam bych ten velký problém neviděl. Pochopitelně ta problematická záležitost se týkala naprosto nefér jednání Sněmovny v letech 2009, 2010, nepochopitelné schválení mimořádné provozní podpory, zdůrazňuji provozní podpory, z čehož vznikl tento povinný výdaj de facto státu na 20 let dopředu. Jedná se přibližně, je to zaokrouhlené, o 600 miliard korun. A je třeba férově říct, že pochopitelně, a vždycky jsem to připomínal, ten finální výkon, to znamená ta výroba elektrické energie z těch takto podpořených solárních zdrojů, zdaleka nedosahuje toho, co jsme si všichni představovali nebo co si tehdejší hráči představovali. Jsme někde pod 3 procenty.

Zjednodušeně řečeno, došlo k selhání státu, došlo k selhání stran, které u toho tehdy byly. Dneska si to přehazují ty strany, kdo za to nesl větší odpovědnost, menší odpovědnost, ale fakticky je třeba říct, že tehdy zde byla úřednická vláda a rozhodovala Poslanecká sněmovna. Lobbing to byl naprosto nevídaný. Bohužel si tím pádem z celé fotovoltaiky, a říkám bohužel, stal terč a do značné míry i symbol selhání tehdejších politických garnitur. Myslím si, nefér, protože je pravda, že fotovoltaika je důležitým zdrojem, a jestliže do budoucna zde chceme vytvořit, a na tom se snad shodneme, kvalitní energetické prostředí založené na záměrně říkám nízkoemisních, netvrdím bezemisních, to je nesmysl, zdrojích, tak to bude založeno na jádru, na tom se povětšinou shodneme, a na obnovitelných zdrojích. Můžeme samozřejmě diskutovat, jak se v tom mezidobí těch následujících patnácti, dvaceti let budou utlumovat fosilní zdroje na bázi uhlí, jak se budou postupně nahrazovat plynem a jakým způsobem vlastně bude vytvořen ten scénář tak, abychom zde udrželi stabilitu přenosové soustavy a hlavně energetickou soběstačnost. Ale to není samozřejmě součástí té dnešní diskuse.

Já chci ale důležitou věc zmínit. Nepovažuju tu zásadní chybu a to selhání u těch, kteří tehdy tu podporu získali. Popravdě řečeno, kdybych byl podnikatel, tak proč bych se bránil tomu, abych nevyužil dobré příležitosti státu? To je přece normální podnikatelský záměr, a dneska jaksi pranýřovat ty, kteří čerpali výhodnou podporu státu, no tak to se mi nezdá úplně fér. Problém byl pochopitelně u státu, ten způsobil tu - nebo způsobil - ten umožnil čerpat tyhlety velké výhody, no a pochopitelně ty firmy toho využily. Samozřejmě, že tam byl lobbing, o tom nepochybujeme ani na minutu, ale popravdě řečeno ti, kteří zalobbovali nejvíc, těm, kterým ten stát podlehl, no tak ti to obratem nebo v poměrně brzké době přeprolili dále, výsledkem čehož je to, že se ty nejzajímavější projekty, a dokonce tvrdím s účastí státu, vytrejdovaly, přeprodaly a v současné době zde už máme tisíce a tisíce nových investorů, kteří popravdě řečeno s tím, co se odehrálo v těch kritických letech 2009, 2010, kdy ten stát selhal, mají pramálo společného. To je docela zásadní věc. Je třeba ještě připomenout, že všichni ti, kteří to dále překoupili, a ti, kteří už dneska standardním způsobem podnikají, vycházeli pochopitelně z nějakých garancí toho státu. Ten stát řekl pojedeme v nějakém režimu, budete dostávat nějakou provozní podporu, jinými slovy výkupní cenu, a od toho si logicky oni odvodili splatnost svých úvěrů a na základě toho se zadlužili. Podotýkám jenom, že ty dluhy nebyly krátkodobé, obvykle se jednalo o patnáctileté úvěry. Ty banky na to tehdy slyšely a pochopitelně s garancí státu, kterou vnímaly jako určitou míru jistoty, celkem slušně zafinancovaly tenhleten typ byznysu. Podotýkám ještě jednou, byl to státem vyvolaný záměr, který měl umožnit rozvoj obnovitelných zdrojů. A můžeme se bavit, jestli ty obnovitelné zdroje se nepřecenily v nějaké době. To je věc ale úplně jiná. Ale stát chtěl, aby se investovalo do obnovitelných zdrojů a stát nastavil nějaké podmínky a ti podnikatelé to využili. Opakovaně říkám, přeprodali si to. To znamená rozjel se solární byznys ve smyslu toho, že se tady začalo solárně vyrábět a současně se pochopitelně musela začít vyplácet tahleta podpora, která byla v řádu, a teď to nechci specifikovat, v řádu nízkých desítek miliard korun ročně. Záleželo vždycky na ceně té energie elektrické. Deset let se na to nadávalo, deset let se to neřešilo, deset let se hovořilo o solárním tunelu, teď se to různě počastovávalo, kdo za to může, nemůže. Politické strany si na tom vybíjely svoje argumenty a vždycky to bylo u nějaké míry výhrůžek, nějakého polořešení, nějaké míry nejistoty s tím, že v roce 2020, a všichni to prosím musíte vědět, neříkám všichni, co tady dnes sedíte, jsme to na Ministerstvu průmyslu a obchodu uchopili tak, že tedy uděláme už definitivně tlustou čáru a že to začneme celé řešit. Rok a půl jsme hledali východisko, rok a půl probíhala mimořádně tvrdá jednání. Říkám tvrdá, ale v zásadě musím říct, že byla férová. Rok a půl jsem byl ostrakizován jako ministr průmyslu a obchodu, nejenom tím sektorem, do kterého jsme tady chtěli už nakonec řekněme s nějakým finálním řešením vstoupit a upravit ty podmínky, ale samozřejmě byl jsem, na což jsem musel být zvyklý, i pod tvrdou palbou tehdejší opozice. Určitě si na to vzpomínáte, potkávali jsme se na to a tak dále. A musím tedy objektivně říct, že investoři do obnovitelných zdrojů mě tedy fakt neměli rádi. Já jsem hájil zájem státu, respektoval jsem ale protiargumenty nebo argumenty té protistrany, v tomhle tom případě těch investorů, snažil jsem se hledat nějaký kompromis i s tehdejšími opozičními politiky. Nakonec jsme k určitému dospěli, investoři z toho nebyli nadšeni, ale opakuji, byl to kompromis, na který jsme si podali ruku a řekli jsme, že uděláme definitivní tlustou čáru.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Petr Hladík byl položen dotaz

elektromobilita

Proč zrovna neziskovky?V rozpočtu je tolik peněz,že znovu bude státní rozpočet podporovat neziskovky. Ano,ať podporuje,ale jenom ty charitativní apod.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rozvoral (SPD): Dostupné bydlení pro mladé rodiny

8:05 Rozvoral (SPD): Dostupné bydlení pro mladé rodiny

Za vlády současné koalice se ČR potýká s rostoucím problémem, který ohrožuje budoucnost celé mladé g…