Vlivem vnějších okolností dostala šanci tvořit novou, svobodnou, demokratickou společnost. Ale jak a s kým, a možná taky proč vlastně? Ona ta normalizace ve své nenormálnosti byla pro mnohé normálně pohodlná,…Nový stát tak vznikal na půdorysu mravní relativizace a cynického pragmatismu. Hlavně žádné cizí vzory. Své světlé zítřky si vybudujeme pěkně sami. Příznačné bylo to, že se světlé perspektivy „budovaly“ při zhasnutých světlech temných zákrut české cesty transformace.

Dřívější mocní a všehoschopní se stali novými mocnými a všehoschopnými. Ovládli zákulisí i jeviště a naivnímu němému publiku předvedli pěkný kvapík. Došlo k rychlé kumulaci ekonomické moci, která předurčila ráz země na mnoho let dopředu. Pro odvedení pozornosti a zábavu diváků se vše odehrávalo samozřejmě v mezích platných zákonů a také ve zdánlivých nesmiřitelných politických střetech. Ojedinělá nezávislá kritika byla vnímána jako zrada a projev zhrzeného nepřátelství. Novodobí domácí posttotalitní oligarchové měli klid na svou práci. Detaily těchto příběhů naleznete na http://www.mapovani.cz/. Doporučuji se podívat především na jejich kořeny a původní vazby.

Na konci minulého desetiletí se v hlavě jednoho našeho oligarchy a jeho přátel zrodil plán. Inspirován svým krajanem Ficem a sousedem Orbánem se rozhodl, že již nebude politiku ovlivňovat jen ze zákulisí, že ji ovládne kompletně a sám, včetně klíčových státních institucí a jejich penězovodů. Stačilo málo – pár set milionů Kč na kampaň a k tomu hodně působivou story. Když se k tomu přidá trocha nostalgie na staré dobré časy či na celonárodní pospolitost OF a všem ostatním se dá nálepka tajemného matrixu, tak je úspěch zaručen. Jo, a ještě maličkost – ještě se k tomu šoupne podpora celebrit, včetně zlatých slavíků a hvězd NHL, to zabere vždycky. Hotovo, díky, díky, díky,…