Přesto mám dobrý pocit, že nejsem zbytečná a že si ke mně občané nacházejí cestu. O tom svědčí moje poslanecké dny, kde se mi zatím nestalo, že bych zůstala v kanceláři opuštěná. Naopak, jedna návštěva střídá druhou a často nový návštěvník sedá ještě na zahřátou židli. Co člověk, to problém, většinou díky našim zákonům a jejich nedůslednému dodržování. Skoro polovina návštěvníků přichází se sociálními problémy, kdy mají nezaměstnané děti nebo jsou sami bez práce.

Ale přicházejí za mnou i tací, kteří mají, jako já, potřebu něco udělat pro své okolí, pro děti z dětských domovů, pro nezaměstnané, se snahou vybudovat průmyslovou zónu nebo nabídnout svoje znalosti a zkušenosti. Obracejí se na mě soukromí zemědělci, drobní živnostníci, ale i občané v jejichž obcích nefunguje státní zpráva a nedodržují se zákony o obcích.