Se Svatoplukem Němečkem máme vedle profese společnou i zkušenost z vedení velké nemocnice. Na spoustu věcí tedy budeme mít názor velmi podobný. Ovšem světonázor z druhé strany politického spektra nás i tak předurčuje k tomu, abychom problémy zdravotnictví viděli jinde, stejně jako jejich řešení. Nemohu proto bez komentáře ponechat některé kroky současného vedení resortu. K nejzásadnějšímu rozporu ve vnímání bolestí našeho zdravotnictví jsou finance. Miliardy obětované pro efekt, ovšem neefektivně.

Výhoda současné vlády spočívá v tom, že nastoupila v době ustupující recese, ve chvíli, kdy se ekonomika oklepala a po hubených letech (jak všichni věříme) nastanou roky tučnější. Ideální doba pro kroky, které by odstranily bezhlavé sypání miliard, jejichž efektivní využití ve zdravotnictví je - když ne sporné, tak minimálně neprůkazné. V době konjunktury víc než kdy jindy by měl každý rozumný šéf resortu hledět na zvyšování efektivity systému. Měl by si více všímat podfinancovaných oblastí jako ambulantní psychiatrie, jednodenní chirurgie, následné, paliativní či domácí péče apod. U nás se tak neděje.

Jen těžko může být utlumen dosud pozitivní růst nákladů v oblasti moderních centralizovaných biologických terapií v onkologii, u roztroušené sklerózy či u revmatologických onemocnění a nástup dalších nových účinných technologii. Peníze proto potřeba budou, racionalizace typu levnějšího nakupování se průběžně děly a dějí a platy rozhodně snižovat zdravotníkům nelze. A přitom se v Česku zrušily regulační poplatky. Naše zdravotnictví si vlivem štědrosti současné vlády polepší v letošním roce o pěkných deset miliard. Bez mála polovinu z nich ovšem můžeme z tohoto balíku díky zrušení poplatků (cca 4 mld. Kč) a masivní podpoře úhrad lázeňské péče (cca 1 mld. Kč) okamžitě škrtnout. Bohužel na úkor zdravotnictví jako celku.