Děkuju za slovo, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den. Dovolím si malou výjimku a vystoupím ne věcně, ale politicky. Protože pan ministr je ve funkci teprv asi dva měsíce, tak to půjde možná ještě za jeho předchůdcem, ale v rámci studování tohoto zákona jsem objevil jednu zajímavou věc, kterou bych zde chtěl prezentovat.
Pokud jde o ten vlastní zákon, tak s ním souhlasím, budu ho podporovat a myslím si, že je všeobecný pocit, že v době, kdy je v zemi konjunktura, stoupá hrubý domácí produkt, že by mělo přitékat do zdravotnictví za státní pojištěnce více peněz. Ten problém, který zde chci zkritizovat, je technický, protože argumentace za to povyšování zdrojů pro zdravotnictví vychází z dlouhodobých statistik, a v těch statistikách i světových je klíčovým parametrem procento z hrubého domácího produktu, které jde do zdravotnictví, a tenhle ten index rozděluje země na chudé, ve střední pozici a země bohaté. A ty bohaté mají ten index vyšší. Spojené státy někde mezi 16 a 18 procenty. My jsme ho mívali někde mezi 6,5 a 7,5 procenty a byli jsme sice nejlepší ze středoevropských zemí, ale postupně se to zhoršovalo. V hospodářské krizi došlo k propadu a ten propad ještě v loňském roce byl citován jako propad, který se nelepší v naší pozitivní hospodářské situaci.
Ke svému překvapení když jsem otevřel ročenky ÚZISu za rok 2014 a 2015, které vyšly 11. 1. v letošním roce obě dohromady, předtím byl v tom ročenkovém periodickém vydávání jaksi defekt a některé prostě vydány včas nebyly, tak to ještě by se dalo tolerovat při novém vedení SÚKLu a radikálních změnách, které tam probíhají, ale obsah těch dvou nových posledních ročenek je velmi podivný. Setkal jsem se s tím už v lednu, kdy jsem studoval rozložení nákladů na jednotlivé věkové skupiny pacientů, které se v obou těch ročenkách velmi lišily a byly tam věcné chyby, byla tam čísla, která reprezentovala úplně něco jiného, než náklady na jednotlivé věkové skupiny, ačkoliv to bylo deklarováno.
To, co jsem objevil teď, je další podivnost. Údaj v kapitole 6 obou ročenek, který popisuje mezinárodní srovnávání, je zobrazen vývoj toho indexu, o kterém jsem mluvil, z hrubého domácího produktu jdoucího do zdravotnictví, tak byl klesající od roku 2009 do roku 2011, pak začal stoupat a na konci roku 2014 zase lehce poklesl. Čili najednou ta změna jaksi není klesání, ale stoupání. Ale podivné je, že za oba ty roky ta řada je úplně stejná, jenom je o rok posunutá. Čili je tam zjevná chyba. Nechci podsouvat ministerstvu nějakou úmyslnou manipulaci, nebo politické jaksi ovlivňování těch statistik. Spíš si myslím, že je na SÚKLu s prominutím binec, a je to potřeba radikálně zkontrolovat, co se tam děje, protože ani v důvodové zprávě nejsou uvedena čísla, jak se ten index hrubého domácího produktu chová, protože to je hlavní argument, že klesal v posledních letech, tak hlavní argument k tomu, že je potřeba posilovat tu státní ingerenci, protože on klesal nejenom jako celkový index, ale i jako index, když se vezmou jenom veřejné zdroje, zatímco najednou je to všechno úplně jinak. Takže prosím pana ministra, aby se na to podíval.
Jinak ten zákon, tak jak je předložen, já budu podporovat. Děkuji.
Psali jsme:
Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
