Rok 2018 ukázal, že pouze shoda různých okolností, částečně způsobená vyjednávací strategií některých dopravců, kteří se Pardubicemi snažili nahradit nedohodu s letištěm v Praze, znamenala stabilitu pro civilní část letiště provozovanou společností EBA.

Připomínám, že od počátku chyběla ekonomická strategie a business plán pro období po dostavbě terminálu. Proto jsem upozorňoval, že rozhodnutí o investici musí obsahovat také informace o tom, co bude znamenat nejen provoz terminálu pro oba akcionáře, ale především také nakolik bude ze strany dopravců o investici zájem. Namísto toho, aby se podařilo vést pragmatickou diskusi a podpořit investici v hodnotě 300 milionů korun potřebnou strategií, došlo spíše k politickým útokům a osočování, že chci bránit pardubickému letišti v rozvoji a dokonale vykreslené růžové budoucnosti. Opak se však stává pravdou. Dopravci totiž nepotřebují pouze krásné zázemí, VIP salonky a výhodnou polohu, ale také další bonusy. V České republice je pouze jedno letiště, které trhá rekordy v počtu odbavených cestujících, a tím je Letiště Václava Havla v Praze s ideální polohou v centru republiky. Toto letiště má v letošním roce atakovat rekord 17 milionů odbavených cestujících, a proto letiště v Pardubicích může existovat pouze za předpokladu spolupráce s Letištěm Praha.

O této alternativě jsem s generálním ředitelem tehdy ještě samostatného Českého aeroholdingu Václavem Řehořem jednal na přelomu roku 2015 a 2016 v době před stavbou terminálu. Pan ředitel Řehoř mi v této době řekl, že z jeho odborného hlediska bude situace s provozem pardubického letiště velmi složitá, a bylo by dobré provoz zaměřit spíše na přepravu zboží a general aviaton, což jsou například soukromé a business lety. Bohužel politici se shlédli ve výstavbě terminálu, který citově zabarvenými argumenty prosazovali i přes nejasné vidění budoucnosti. V tomto případě si rozhodně nelze myslet, že by se letiště v Praze obávalo konkurence v podobě Pardubic. Neplatí tedy, že by se i velký obchodní řetězec bál malého pekaře. Nyní nastává doba, kdy si musíme nalít čistého vína, pokud nechceme nadále platit ztráty vycházející z nízkých tržeb a přitom narůstajících nákladů na provoz terminálu.