Hejtman Šimek: Věřím, že ocenění je inspirací pro mladé k udržení vzácných řemesel a dovedností

17.08.2019 18:15

Jihomoravský kraj udělil další tři tituly Mistr tradiční rukodělné výroby

Hejtman Šimek: Věřím, že ocenění je inspirací pro mladé k udržení vzácných řemesel a dovedností
Foto: archiv hejtmana
Popisek: Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek (ANO)

Jihomoravský kraj od roku 2012 každoročně uděluje titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. V letošním roce byl seznam držitelů titulu rozšířen o tři nová jména v oblastí lidové rukodělné tvorby. Ocenění jim slavnostně předal hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek a radní Tomáš Soukal v rámci festivalu Slovácký rok v Kyjově v sobotu 17. srpna 2019.

„Věřím, že letošní držitelé ocenění budou inspirací pro mladou generaci, aby se dále snažila vzácná řemesla a dovednosti udržovat,“ uvedl hejtman Bohumil Šimek.

Titul Mistra tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje za rok 2019 udělila Rada Jihomoravského kraje 18. dubna 2019 Marcele Hrabovské ze Želešic za kraslice zdobené slaměnou intarzií, Romanu Slanému z Řícmanic za výrobu včelích klátů a Pavlu Petrželovi z Vracova za výrobu malých cimbálů (profily oceněných v příloze).

V letošním roce byly podány nominace na udělení titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje již poosmé. Regionální pracoviště pro lidovou kulturu Jihomoravského kraje při Masarykově muzeu v Hodoníně přijalo tři nominační návrhy. Všichni nominovaní splnili požadavky dané pravidly pro udělování titulu. Titul je spojen s finančním darem Jihomoravského kraje, který v letošním roce činí 20 000 korun, a s pamětní plaketou.

Udělení titulů Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje roku 2019

V letošním roce byly již po osmé v řadě podány nominace na udělení titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje.

Regionální pracoviště pro lidovou kulturu Jihomoravského kraje, působící při Masarykově muzeu v Hodoníně, přijalo tři nominační návrhy. Všichni z nominovaných splnili dle posouzení odborné komise požadavky dané pravidly pro udělování titulu a dne 18.4.2019 jim byl z rozhodnutí Rady Jihomoravského kraje udělen titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Mistry tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje za rok 2019 se stali paní Marcela Hrabovská ze Želetic, pan Pavel Petržela z Vracova a pan Roman Slaný z Řícmanic.

Slavnostní předávání titulu oceněným se letos poprvé odehraje u příležitosti Slováckého roku v Kyjově v sobotu 17. srpna 2019 ve 12 hod. Titul převezmou jmenovaní Mistři z rukou představitelů Jihomoravského kraje. Titul je spojen s finančním darem Jihomoravského kraje a převzetím pamětní bronzové plakety z dílny akademického sochaře Miroslava Kováříka.

Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje byl zřízen jako forma veřejného uznání a podpory osobám, které dokonale ovládají znalosti a dovednosti tradiční rukodělné výroby, účinně a kvalifikovaně je prezentují a předávají toto umění dalším generacím. Uděluje se pouze v oborech tradiční rukodělné výroby, které jsou zásadním způsobem ohroženy nebo kterým hrozí zánik. Nositelé titulu mohou být dále nominováni na ocenění Nositel tradice lidových řemesel udělované Ministerstvem kultury ČR.

Marcela Hrabovská
Obor tradiční rukodělné výroby, ve které výrobce působí: kraslice zdobené slaměnou intarzií

Paní Marcela Hrabovská se vyučila prodavačkou a několik let pracovala v oboru. Od roku 1991 pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná. Do současnosti prodává vlastnoruční výrobky – zpočátku kraslice zdobené voskovou reliéfní technikou, šitou krajku a ručně i strojově pletené výrobky. Od roku 2016 pracuje jako dobrovolník v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea.

Vajíčka zdobila paní Hrabovská od dětství, inspiraci nacházela v dobových časopisech (Dorka, Ateliér Květen). Později se zaměřila na kraslice zdobené reliéfním voskem a slaměnou intarzií. Slaměné kraslice vytvářela pouze pro nejbližší okruh svých přátel. V rámci prodejních trhů se setkala s paní Annou Dražilovou, která jí pomohla techniku slaměné intarzie vypracovat. Od té doby se věnuje pouze této slaměné technice. Svoji práci považuje za nekomerční, nevytváří série stejných motivů na hromadný prodej. Pracovní techniku předvádí na trzích, předváděcích akcích, ale i v rámci dílen pro školy či vybrané skupiny. V případě předváděcích akcí používala jako oděv pracovní oděv německé menšiny, která původně žila v Želešicích, jejím současném bydlišti. V posledním roce si po konzultaci s odborníky z EÚ MZM nechala podle dobových fotografií ušít oděv pro starší ženy z Brněnska.

Pavel Petržela
Obor tradiční rukodělné výroby, ve které výrobce působí: výroba malých cimbálů

Pan Pavel Petržela se již od dětství zajímal o místní folklór. Později sbíral písně a tance, sám byl jejich zdatným interpretem. Své znalosti a zkušenosti získával od pamětníků, zpěváků, muzikantů a výrobců krojů i dalších sběratelů. Jeho nejlepším učitelem však byl otec. Postupně se rozvinula jejich spolupráce i vzájemné předávání znalostí, které v současnosti předává i on svému synovi.

Až do nástupu vojenské prezenční služby nehrál na žádný hudební nástroj. Na vojně se seznámil s velkým cimbálem a jako samouk se na něj naučil hrát.

Po návratu z vojny se aktivně zapojil do hry Cimbálové muziky Mojmíra Vlkojana jako hráč na cimbál. Již v mládí jej ale zaujala hra na malý přenosný cimbál, na který hrával pan František Rajsigl. Jeho hra zaujala Pavla Petrželu natolik, že se rozhodl pro výrobu vlastního cimbálu, a to podle nástroje dovezeného na Kyjovsko z Uher v roce 1869. Cimbály vyrábí pouze na zakázku, velmi často na ně i sám hraje.

Roman Slaný
Obor tradiční rukodělné výroby, ve které výrobce působí: výroba včelích klátů

Pan Roman Slaný se k práci se dřevem doslal zcela přirozeně, když od dětství pomáhal otci v jeho truhlářské dílně. V roce 2006 absolvoval na Střední odborné škole nábytkářské v Rosicích v oboru Uměleckořemeslné zpracování dřeva. V roce 2009 vystudoval na Vyšší odborné škole restaurátorské v Brně Restaurování nábytku a nadále se věnuje tomuto oboru ve své soukromé praxi. Od roku 2010 také vyučuje na Střední škole stavebních řemesel v Brně-Bosonohách v maturitním oboru Uměleckořemeslné zpracování dřeva. V roce 2013 mu bylo Ministerstvem kultury ČR uděleno Povolení k restaurování kulturních památek. Dále pořádá řemeslné kurzy pro širokou veřejnost se zaměřením na řezbářství, truhlářství nebo restaurování.

V rámci své pedagogické činnosti na SŠSŘ v Bosonohách se opakovaně věnuje také projektu, ve kterém své žáky seznamuje s výrobou moravských včelařských klátů a předává jim tak znalosti a dovednosti potřebné pro výrobu tohoto fenoménu lidového řezbářství. Kláty, které sám nebo spolu se studenty vyrábí, jsou pak osazovány do krajiny a vracejí tak do ní prvek lidové kultury, který z ní postupem času vymizel. Roman Slaný velmi dbá na kvalitu a preciznost odváděné práce, zajímá se o uchování a používání tradičních a historií ověřených postupů. Jeho kláty jsou nyní instalovány v parcích u zámků v Rosicích a v Lednici a u muzea v Kobylí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Polčák (STAN): Mlčení Evropské komise ohledně auditů Babišových firem není namístě

19:03 Polčák (STAN): Mlčení Evropské komise ohledně auditů Babišových firem není namístě

Evropská komise, jejíž pracovníci provádějí audit čerpání evropských peněz firmami spojenými s premi…