Co dělá náš stát pro chudé občany? Minimálně to, že se mu daří dobře podporovat byznys na chudých. V první řadě podporuje lichváře. V západních zemích je standardní, že úroky nad určitou mez jsou považovány za lichvu. Například ve Švýcarsku je to 15%, v Německu pak 20%. U nás není problém si půjčit i na úrok přes 2 000%. Vytvořit zákon, který jasně stanoví, co je a není lichva, zcela jistě není složité. Takový zákon již dávno mělo připravit ministerstvo financí. Kdo zde dlouhá léta vládnul, víme. Z jakých důvodů asi dnes stále takový zákon nemáme, bohužel domyslíme.

Druhá nemorální záležitost je hazard. Ten se podílí na nespočtu rozpadlých rodin a osobních neštěstích. Místo toho, aby stát proti takovým „podnikatelům“ zakročil, již roky jim vychází daňově vstříc. Sice musí přispívat na sport nebo dobročinné účely, ale z takových peněz si samotní „podnikatelé“ přes různé organizace často staví golfová hřiště. Takové peníze jsou zcela mimo kontrolu státu. Proč? Jenom připomenu, že hazard spadá do gesce ministerstva financí, které roky řídil člověk, který mimo jiné otevřel trh s hazardem po internetu.