Druhá světová válka patří k nejhrůznějším zkušenostem celých lidských dějin. A to nejen počtem zavražděných, ale též metodou vyhlazování, které bylo organizováno státem za využití rozsáhlého byrokratického aparátu a moderních technických prostředků.
Budování rozsáhlé sítě nacistických táborů začíná již dávno před vlastním vypuknutím válečného konfliktu 21. března 1933, kdy byl založen koncentrační tábor v městečku Dachau, jako místo určené pro likvidaci osob nepohodlných novým nacistickým pánům, kteří se chopili vlády v Německu. Prvními vězni byli příslušníci německé opozice, kteří se nechtěli smířit s vládou nacionálního socialismu ve své zemi. Okolní svět k těmto skutečnostem, které předznamenávaly pozdější vývoj událostí, nepochopitelně a osudově mlčel.
Člověk by si řekl, že tato a mnoho dalších skutečností jsou známá fakta. Avšak ouha, není tomu tak. Ještě v době, kdy žijí přímí účastníci nacistických zločinů, se objevují lidé, kteří tyto skutečnosti zpochybňují nebo dokonce zcela popírají. Je to až neuvěřitelné, jak je něco takového možné? Ale protože to bohužel možné je, je třeba o to více stále znovu připomínat události, které se tak krutě vepsaly do tváře velké části světa.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV