Rozhodnutí o každoročních oslavách „Prvního máje“ bylo přijato v roce 1899 na ustavujícím kongresu II.Internacionály v Paříži. Datum 1. května bylo stanoveno na paměť demonstrací 300 chicagských dělníků začátkem května 1886, po nichž bylo několik dělnických funkcionářů na základě vykonstruovaných obvinění popraveno. V socialistických zemích patřil tento svátek mezi nejdůležitější.

„První máj“ je mezinárodní „Svátek pracujících“ a „Den solidarity dělníků“ celého světa, který se v Čechách slavil poprvé v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Jan Neruda jako přímý účastník ve slavném fejetonu napsal: „Ano: Byl první máj 1890. A kdo jej co muž dozrálý, myslivý prožil, do dnů svého života na něj nezapomene.“