Bioplynová stanice může dodávat biopalivo BioCNG vhodné pro nákladní vozy v městském provozu či může doplňovat bioplyn do městské sítě. „Praha v současnosti nemá zařízení na efektivní využití biologicky rozložitelných odpadů, které tvoří významné množství produkovaného odpadu na území Prahy. Kompostovat můžeme jen část těchto odpadů. Právě bioplynová stanice je zařízení, které využije obrovský energetický a materiálový potenciál bioodpadu,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček a doplňuje: „Tento záměr plně zapadá do konceptu cirkulární ekonomiky, ve kterém město pracuje s odpady jako se zdrojem. Cirkulární ekonomiku chceme dále rozvíjet. Usilujeme o předcházení vzniku odpadů a vyšší podíl jejich recyklace. Již dnes v Praze na skládce končí méně než deset procent odpadů.“

Z bioodpadu získaný biometan (BioCNG) je svým složením téměř identický se zemním plynem. Mohou jej využít nejen Pražské služby při svozu odpadu, ale i další městské společnosti pro svoje technické vozy a potenciálně i vozový park MHD. Pražské služby mají nyní za úkol vyhodnocení nejvýhodnějšího řešení pro město. V úvahu připadá a jako ekonomicky nejvýhodnější vychází výstavba bioplynové na pozemcích v areálu ZEVO Malešice případně v bezprostředním okolí hlavního města.

Bioplynová stanice by měla využívat technologie mokré anaerobní fermentace pracující v termofilním režimu. Jde o technologicky propracovanou variantu využívanou v zemích po celém světě, která zaručuje stálou produkci bioplynu a kvalitu výstupního materiálu. V jejím průběhu dochází v bioplynové stanici k přeměně svezeného bioodpadu a biomasy v bioplyn. Ten lze následně využívat různě – přeměnit jej na biometan nebo bioCNG, vtláčet do plynovodů nebo uložit do tlakových zásobníků. Zbytkový produkt, tzv. digestát, je v duchu cirkulární ekonomiky možné dále použít jako hnojivo pro zemědělskou i nezemědělskou půdu. Problém by neměl představovat ani zápach, jelikož se počítá s variantou skladování odpadu v rozsáhlých továrních halách.