„Stavba je to až fascinující. Když si uvědomíme, v jak komplikovaném geologickém podloží se razilo, tak myslím, že byla odvedena skutečně velmi dobrá práce. A hlavně můžeme přeložit inženýrské sítě z konstrukce Hlávkova mostu a následně začít s jeho rekonstrukcí,“ řekl po prohlídce kolektoru náměstek primátora Petr Hlubuček.
Z geologického hlediska byla realizace nového kolektoru relativně komplikovaná a vyžadovala neustálý geotechnický monitoring po celou dobu stavby.
„Kolektorovou síť může Praze závidět nejedna evropská metropole a jsem rád, že naše společnost se na budování této sítě významně podílela. Poslední přírůstek - Kolektor Hlávkův most - je toho důkazem. Náročnost jeho výstavby byla dána zejména tím, že pod Vltavou se nachází tři rozdílná geologická souvrství. Při ražbách Novou rakouskou tunelovací metodou bylo proto třeba využít dvě odlišné technologie; zatímco v souvrství letenském bylo možno použít trhací práce, v souvrstvích vinickém a záhořanském se razilo pomocí skalní frézy. Jsem rád, že dnes můžeme při vší skromnosti říci, že se společné dílo podařilo,“ uvedl obchodní ředitel Subterra a.s. Jiří Tesař.
Celková délka ražené části kolektoru je 414 m s plochou výrubu 23,2 m2. Na ostrově Štvanice byla vybudována i 100 m dlouhá hloubená větev. Přístup do kolektoru umožňují 4 nové hloubené šachty o celkové hloubce 131 m. Dvě šachty jsou umístěny na Štvanici, na nábřeží Ludvíka Svobody a na holešovickém předmostí je po jedné šachtě. Součástí ražené části kolektoru jsou i dvě technické komory s plochou výrubu 72,38 m2. Dle očekávání byly velmi nepříznivé i hydrogeologické poměry při pracích pod dnem Vltavy v hloubce až 38 m. Týmy tunelářů se musely vypořádat s přítoky vody s vydatností 5 – 15 l/s.
„Kolektor je kompletně vybaven ocelovými konstrukcemi umožňujícími pohyb osob, uložení inženýrských sítí a uložení prvků vlastního vybavení, které před přejímkou prošly komplexními zkouškami. Díky čidlům a rozvodům systému měření a regulace je možné monitorovat prostředí a technický stav kolektoru a následně ovládat jednotlivé prvky z centrálního dispečinku,“ popsal Pavel Kubasa, ředitel divize Dopravní stavby společnosti HOCHTIEF CZ. Součástí díla je i systém ventilace vzduchu, rozvody elektrické energie, provozní telefon a osvětlení kolektoru. Pro vodorovnou dopravu nákladů slouží kolejová trať v hlavní trase a lehký montážní vozík, svislou dopravu osob a nákladu do podzemí zajišťuje šplhavý výtah. Vzhledem k tomu, že kolektor prochází pod dnem řeky Vltavy, je jeho důležitou součástí i systém odvodnění se dvěma výkonnými čerpadly a protipovodňová opatření.
Stavba kolektoru byla zahájena v září 2016 a dokončena 6. prosince 2018. Cena stavby byla vyčíslena na 558,85 milionu Kč bez DPH. Stavbu realizovalo sdružení firem Subterra a.s. a HOCHTIEF CZ a.s. Zadavatelem stavby je Magistrát hl. m. Prahy a autorem projektové dokumentace INGUTIS s r.o.
Praha je protkána sítí kolektorů, které v součtu dosahují délky přes 90 kilometrů. V podzemních chodbách proměnných rozměrů jsou uloženy všechny inženýrské sítě - elektrické vedení, plynovody nebo vodovody, které je zde možné snadno kontrolovat, udržovat a vyměňovat bez zásahu do povrchu ulice.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
