Jako člence sociálního výboru Poslanecké sněmovny a dlouholeté pracovnice v sociálních službách se mě úzce profesně dotýká právě projednávaný návrh zákona o poskytování péče o dítě v dětské skupině. Souhlasím s názorem, že je nutné, aby rodiče měli o své malé děti dobře postaráno a oni se mohli plně věnovat svému zaměstnání. Důležité je ovšem slůvko dobře!

Uvědomuji si současný neutěšený stav, kdy převážně ve velkých městech marně rodiče hledají umístění pro své malé děti v mateřských školách. A ano, právě tady dětská skupina tak, jak ji navrhuje současná vláda, dává smysl. Jsou ovšem lokality, a v budoucnu jich díky demografické křivce bude přibývat, kde je míst v mateřských školách dostatek. Kámen úrazu vidím v tom, že současný návrh nijak neomezuje možnost zřízení dětské skupiny v závislosti právě na počtu volných míst v mateřských školách.

Jelikož by po schválení současného návrhu bylo zřízení dětské skupiny finančně a personálně mnohem snazší než provozování klasické mateřské školy, obávám se, že mnoho z již existujících a fungujících mateřských škol by se přeměnilo právě v dětské skupiny.

Všichni si uvědomujeme, že výchova a rozvoj schopností je u dětí do šesti let zásadní. Proto musí zaměstnanci v mateřských školách splňovat přísná kritéria. Zároveň s tím se musí řídit plánem výchovy, který sleduje právě rozvíjení schopností dětí. A nejen to, podívejme se kolem sebe, kolik dětí trpí poruchou řeči. I na tuto alternativu jsou mateřské školy uzpůsobeny a snaží se dítka správně vyslovovat. Takto bych mohla pokračovat ve výčtu pozitiv klasických mateřinek ještě dlouho.  Dětské skupiny ovšem nic z toho splňovat nemusí.

Dalším z úskalí návrhu zákona a zároveň nešťastné současné legislativní řešení vidím v takzvaných lesních školkách. Mé dojmy z takovéhoto zařízení jsou opravdu čerstvé, protože jsme si jedno takové byli v rámci sociálního výboru minulý týden prohlédnout. Hygienická pravidla pro mateřské školy jsou nyní legislativně nastavena velmi přísně. To je samozřejmě správně. Ale bohužel už z podstaty těchto lesních mateřských školek nelze takto přísným pravidlům dostát. Nižší „komfort“ a hygienické zázemí dětí je ovšem bohatě nahrazeno sepětím s přírodou a objevováním další dimenze žití, důležité hlavně pro děti z velkoměst. Sama za sebe mohu prohlásit, že pro mě a mé dítě by taková školka byla volbou číslo jedna!

Proto říkám, vezměme rozum do hrsti a připravme návrh takový, abychom měli dostatek zařízení, kde by si mohly děti pracujících rodičů bezpečně hrát a vzdělávat se. Ale tam, kde je školek dost, nevytvářejme a nedávejme možnost vzniku zařízením typu dětských skupin.