Bezohledně se dožaduje majetku, který jí většinou nepatří. Především hlavní představitele této církve nezajímá katastrofální ekonomický stav této země, jen když katolická církev bude mít plné kapsy a truhly. Její hamižnost přesahuje veškeré meze slušnosti.

Nečas s Kalouskem dali vše, co církev požadovala, aniž by to někdy bylo jejím vlastnictvím. Copak jim za to církev slíbila? Že by za tento čin rovnou vstoupili na nebesa? Můžu s klidem říct, že stupeň nepravosti překročil kardinál Vlk. Jeho kořistí se měl stát chrám sv. Víta, který církvi nikdy nepatřil a církev ho jen bezplatně užívala. Výstavbu tohoto chrámu platili čeští králové a česká šlechta. Jeho dostavbu ve dvacátých letech minulého století financoval stát. Církev stála v této souvislosti opět mimo, asi měla hluboko do kapsy.

Sám Tomáš Garrigue Masaryk, věřící katolík, nejednou v řadě případů církev kritizoval. Především napsal, že se „církve organizují a snaží se vést společnost vedle státu, a tak se stává poměr státu k církvi velkým problémem politickým“. V této souvislosti věnuje Masaryk velkou pozornost kritice křesťanských vyznání, poměru náboženství k mravnosti a protikladu mezi vědou a teologií.