Nepřipomíná vám to a mnoha dalším lidem něco, co jsme již jednou prožili, konkrétně období normalizace v 70. letech minulého století? V modernizované podobě, ale s hořkou příchutí?

Premiérem je soudně uznaný stbák. Vláda je podporována a, dá se říci v koalici s KSČM, pokračovatelkou KSČ. Na ministerské pozice, vyšší místa, ředitele státních institucí jsou dosazováni „odborníci“, jejichž prioritní kvalifikací je členství v Hnutí ANO, nebo minimálně nejvyšší možná loajalita bez vlastního názoru, ale maximální oddanost premiérovi a jeho osobnímu prospěchu. Ti jsou potom prezentováni jako „za ANO“. Na státní vyznamenání, udělovaná prezidentem, o jehož zdravotní i duševní schopnosti vykonávat prezidentský mandát pochybuje značná (řekl bych více než 60%) část veřejnosti, jsou navrhováni lidé, či spíše loutky, plnící jen své povinnosti, a hlavně plnící premiérovy požadavky a úkoly, které nám potom tento velký vůdce může prezentovat jako výsledky své vynikající práce.

To na rozdíl od skutečných a nelichotivých výsledků, které na nás dopadají. Stačí si připomenout deficitní rozpočty ČR a jejich dopad pro budoucnost, výsledky v letech této vlády v době prosperity, investice a jejich realizace m.j. ve výstavbě dálnic, digitalizace a odbyrokratizování státní správy a v poslední době chaotické, nesystémové nezvládání pandemie. To vidíme stále zřetelně a v jasných konturách, když se podíváme na zajištění ochranných prostředků, chaos a nesmyslnost v jednotlivých krocích, podnikaných vládou, neexistující očkovací strategii, kterou, pokud jde o občany, řeší úspěšně jednotlivé kraje a na vládu se raději nespoléhají, a nakonec ve velkohubě premiérem vychvalovaném, ale s celou řadou výpadků a nefunkčností se potýkajícím systému očkování. A to včetně nezajištění prostředků pro očkování, jako stříkaček a jehel.