Děkuji, pane předsedající. A dalším bodem je lidská hamižnost. Pardon, dneska se to nazývá úspěšný podnikatelský záměr nebo podnikatelská aktivita. Ano, už od dob Marie Terezie vysazujeme smrk ztepilý. Roste rychle, má dobře zpracovatelné dřevo a přináší vysoké zisky. To jsou zisky. Takže v současné době namísto 11 %, což bylo na našem území přirozené zastoupení, jej máme více než 50 %. Na stejném místě nám roste už 4. až 5. generace, a to se všemi negativními důsledky, jako plísně, které zůstávají, a všichni škůdci, kteří zůstávají v této půdě.
A teď minusy. Smrk má mělký kořenový systém... (Opět poznámky zleva.) Já nevím, jestli má cenu... Dobře. Čili smrk má mělký kořenový systém, a proto je náchylný k vývratům a k polomům. Během sucha nedosáhne na spodní vodu. Je oslaben a není tedy schopen kůrovci čelit. Suché roky 2015, 2016, 2017 znamenaly pokles podpovrchové vody a rychle rostoucí smrk tuto vodu potřebuje k tvorbě pryskyřice, tedy k obranné tekutině, bez níž se nedokáže bránit, a pokud ji nebude mít, tak škůdci tento strom zahubí. Naše lesy jsou v současné době smrkové pouště. Postrádají listnáče a to urychluje nebo ulehčuje přesun brouků na další stromy.
Třetím problémem je transformace státních lesů, ke které došlo v 90. letech, což bylo za ministra nebo za ředitele pana Olivy. Stání lesy ztratily část výrobních kapacit, to znamená dělníky, stroje, pily, nemovitosti. Dalším problémem je, že stromy prodáváme dneska obchodním společnostem, které kácejí na obrovských plochách. Velkoplošná těžba vysušuje krajinu a snižuje odolnost proti větu a tento způsob těžby je natolik závažný, že překonává i ta ekosystémová narušení.
Další tragédií je opravdu vznik tzv. dřevěné knihy, což je model, který byl zaveden v roce 2012, tedy tento model fixuje prodej nastojato, což je pro stát nevýhodné. Z Lesů ČR se stal pouhý správce. Řada lesních odborníků odešla právě do těchto akciových společností. Tam lesníci ztratili kontakt s lesem a z hájenek se přemístili do kanceláří. Ráno už nechodí se psem do lesa a namísto, aby vnímali změny v porostu, tak vyplňují zbytečné formuláře, které po nás údajně vyžaduje EU. Zmizela operativnost. V době kůrovcové kalamity, než se vysoutěží dodavatel, tak je porost zcela zničen a kůrovec je už zcela jinde.
Takže jestli dovolíte, já bych tady dal několik vlastních doporučení. Omezit smrkové porosty a nahradit je jedlí, bukem, borovicí, dubem, jasanem, břízou, modřínem a dalšími druhy. Za druhé. Obnovit přírodní hydrogeologické struktury jako meandry, mokřady, rybníčky, které výrazně podporují akumulaci vody a ochlazují krajinu a zpomalují koloběh vody v přírodě. Za třetí. Osadit střechy velkoplošných budov, jako továren, supermarketů, logistických center atd. rostlinným porostem, který bude akumulovat část slunečního záření, sníží průměrnou teplotu a zpomalí větrné proudění. Za další, změnit lesní zákon, který umožní lesním správcům větší operativnost. Dále považuji za důležité zrušení dřevěné knihy. Správný model je odvoz dřeva na místo, tj. lesníci stromy pokácí, přiblíží je a prodají je. Ano, například v aukcích. A během této činnosti budou mít výrazně víc času pro lepší kontrolu dřevní hmoty.
Takže dámy a pánové, kůrovec pařezovou měsíční krajinu nevytvořil. Tu jsme si vytvořili my, lidé. Kůrovec nás pouze trestá za naše chyby. Pokud se jich vyvarujeme, je veliká naděje, že příroda nám ještě pomůže. Pokud nebudeme zasahovat, tak za pár let se namnoží přirození nepřátelé kůrovce, jako je pestrokrovečníci a další hmyz, nižší houby a plísně a brouk nakonec ustoupí. To se stalo i při gradaci kůrovce na bavorské straně Šumavy. Dámy a pánové, vzrostlé lesy, na ty si počkáme několik desítek let. Dám otázku: Máme na to trpělivost? (Potlesk poslanců SPD.)
Psali jsme:
autor: PV
