Můj děda byl velkej chlap.

Karel Hollan, kterému nikdo neřekl jinak než Luboš, zemřel už před třinácti lety. Byl vedoucím Katedry stavebnin a zkušebních metod Fakulty stavební VUT a před třemi lety po něm byla pojmenovaná cena za celoživotní přínos stavebnímu zkušebnictví. Byl to letec, námořní kapitán, měl řidičák na všechno a všechno taky uměl opravit, od hodinek po tank.

Jeho historky s opravováním jsou neskutečný - třeba když zhruba v pětasedmdesáti letech jel dvanácettrojkou do Norska převážet po moři plachetnicu od jihu někam na sever, tak mu rupla převodovka: vlezl do lesa, uřízl větev a ta se stala na zbytek několikatisícové cesty převodovkou. Ale jindy se zas třeba hodil do vody spolu s kotvou - zapomněl se ovíněn pustit...