Vážené dámy, vážení pánové,

já bych se chtěl vyjádřit v rámci projednávání státního závěrečného účtu k těm částem, které se týkají zemědělství. Ale ještě předtím bych rád řekl obecně jednu věc. Ono už to tady částečně zaznělo od mých předřečníků.

To, co nám na státním závěrečném účtu ale i na státním rozpočtu vadí velmi, neříkám, že nejvíc, ale velmi, je to, že je vlastně obtížné dohledat propojení výdajových položek s plněním strategických cílů. Ať už jsou to strategické cíle, které vycházejí třeba z programového prohlášení vlády nebo vycházejí z nějakých dalších dílčích strategií, případně se jedná o cíle, které vycházejí z nějakých našich mezinárodních závazků.

Když se podíváte na rozpočet ale i na ten státní závěrečný účet, tak tam prostě chybí pohled, který by vám dal jasnou zprávu o tom, jak financujeme plnění toho, co jsme označili za strategické cíle. Vzhledem k tomu, že ústavní rolí Poslanecké sněmovny je mimo jiné kontrolovat vládu, tak to považuji za docela zásadní nedostatek, protože nám to v podstatě omezuje možnosti, jak plnit svoji roli.

A dále bych se chtěl zaměřit na tři oblasti, které teď z nějakého důvodu považuji za nejaktuálnější, o kterých se píše i v tom státním závěrečném účtu. Vždycky se je snažím konfrontovat i třeba s pohledem a zjištěním Nejvyššího kontrolního úřadu, protože v řadě těchto věcí proběhly kontroly a byly konstatovány nějaké závěry.