„Pořád se vymýšlejí nějaké projekty a strategie a spousta věcí nejde bez dotací. Udělali by líp, kdyby ty dotace zrušili a peníze rozpustili do rozpočtů obcí. Tím by se ušetřilo i na spoustě úředníků, kteří vymýšlejí další a další papíry. Vše by se zjednodušilo a starostové menších vsí by neměli strach si sami dělat výběrové řízení,“ říká urostlý pětašedesátník, který se netají ani svým pochybami nad smysluplností Kraje Vysočina, jehož úředníci od založení kraje nabobtnali na dnešních 450 kusů.
„Jsme bohužel na kraji kraje. Na vsích kolem narůstá převaha starých lidí, řada stavení chátrá, ještě že aspoň Pražáci se o své chalupy starají,“ pokračuje Josef Hovorka a připaluje si mezitím vyhaslou cigaretu. K tomu, že venkov se stává spíš zónou rekreace, podle něj přispělo i to, že zemědělství se od roku 1989 „zabilo“.
„Nezadržuje se voda v krajině, kolikrát po prudkém dešti vidím, jak se smývá ornice. Pak jsou i rybníky plné bláta,“ doplňuje starosta s tím, že každého vodního zdroje je třeba si vážit. Ani ve vývoji společnosti nevidí obrataňský starosta příliš důvodů k optimismu. Lidé podle něj kvůli kariéře a užívání si života odkládají rodiny, a pak často už nemohou mít děti. „Děti moc nečtou a nesportují. Kdy jste naposledy na vsi viděl děti na rybníku?“ ptá se. Vadí mu také to, že lidé často u piva kritizují zastupitele, ale když jim pak řekne, ať to jdou zkusit sami, tak mávnou rukou a odmítnout to s tím, že zastupitelé si to „tam upečou mezi sebou“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
